Otakar František Starhemberg

Otakar František Jakub hrabě ze Starhembergu (Ottokar Franz Jakob Graf von Starhemberg) (12. srpna 1681, Linec – 11. července 1733, Vídeň) byl rakouský generál. Prosadil se jako vojevůdce v dynastických válkách první čtvrtiny 18. století, nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1730). V letech 1730–1733 byl vrchním velitelem v Českém království.

Otakar František hrabě ze Starhembergu
Zemský velitel v Čechách
Ve funkci: 1730 – 1733
Panovník	Karel VI.
Předchůdce	Damian Sickingen
Nástupce	Heřman Karel Ogilvy
Skutečný tajný rada
Ve funkci: 1731 – 11. července 1733
Panovník	Karel VI.
Guvernér v Palermu
Ve funkci: 1720 – 1720
Vojenská služba
Služba	Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Hodnost	plukovník (1709), generálmajor (1717), polní podmaršál (1723), polní zbrojmistr (1730)
Bitvy/války	války o španělské dědictví, rakousko-turecká válka (1716–1718), válka čtverné aliance
Narození	12. srpna 1681 Linec Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	13. července 1733 (ve věku 51 let) nebo 11. července 1733 (ve věku 51 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	(1726) Marie Kristina z Trautsonu (1702–1743)
Rodiče	Gundakar XVI. Starhemberg (1652–1702) a Marie Anna z Rappachu (1654–1721)
Děti	Marie Terezie (1727–1749)
Příbuzní	zeť: Jiří Adam Starhemberg (1724–1807) strýc: Maxmilián Adam Starhemberg (1669–1741) děd: Bartoloměj III. Starhemberg (1625–1676) babička: Ester Windichgrätzová († 1697)
Náboženství	římskokatolické
Commons	Ottokar Franz Jakob Starhemberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Pocházel z významného rakouského rodu Starhembergů,^[1] narodil se do početné rodiny hraběte Gundakara XVI. Starhemberga (1652–1702).^[2] Od mládí sloužil v armádě, za války o španělské dědictví dosáhl hodnosti plukovníka (1709). Později se vyznamenal v bojích proti Turkům a v roce 1717 dosáhl hodnosti generálmajora. Za války čtverné aliance vynikl v Itálii, kde byl zraněn a v roce 1720 byl krátce guvernérem v Palermu. Za svou účast v této válce dostal od papeže Benedikta XIII. roční penzi ve výši 2 000 escudo. V roce 1723 dosáhl hodnosti polního podmaršála a nakonec byl povýšen na polního zbrojmistra (1730).^[3] V roce 1731 byl jmenován tajným radou a závěr své kariéry strávil jako zemský velitel v Čechách se sídlem v Praze (1730–1733).^[4]

V roce 1726 se oženil s hraběnkou Marií Kristinou Trautsonovou (1702–1743), dcerou císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Leopolda z Trautsonu (1659–1724). Z jejich manželství se narodila jediná dcera Marie Terezie (1727–1749), která se provdala za svého vzdáleného bratrance, pozdějšího knížete Jiřího Adama Starhemberga (1724–1807).