Ota z Freisingu

Blahoslavený Ota z Freisingu, O.Cist. (1112,^? snad Klosterneuburg — 22. září 1158 klášter Morimond) byl katolický kněz, cisterciák, biskup ve Freisingu a středověký kronikář. Pocházel z rodu Babenberků. Katolickou církví je uctíván jako blahoslavený a jeho svátek je slaven 22. září.

Blahoslavený Ota z Freisingu O.Cist.
Biskup freisinský
Obraz
Církev	římskokatolická
Diecéze	freisinská
Jmenování	1138
Uveden do úřadu	1138
Emeritura	22. září 1158
Předchůdce	Heinrich
Nástupce	Albert von Harthausen
Zasvěcený život
Institut	cisterciáci
Svěcení
Biskupské svěcení	1138
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	opat v Morimondu (1138)
Zúčastnil se	druhé křížové výpravy
Osobní údaje
Datum narození	1111
Místo narození	Klosterneuburg
Datum úmrtí	22. září 1158 (ve věku 46–47 let)
Místo úmrtí	Morimond
Místo pohřbení	klášter Morimond
Národnost	německá
Rodiče	Leopold III. Babenberský a Anežka z Waiblingenu
Příbuzní	Berta z Bollu, Richilda Štaufská, Judita Babenberská, Anežka Babenberská, Gertruda Babenberská, Konrád III. Štaufský, Jindřich II. Babenberský, Leopold IV. Babenberský, Fridrich II. Švábský, Konrád II. Babenberský, Vojtěch II. Babenberský a Bertha of Austria (sourozenci)
Povolání	historik, spisovatel, katolický kněz, kronikář, katolický biskup a katolický mnich
Svatořečení
Svátek	22. září
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	biskupská roucha
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Biskup Ota z Freisingu se dívá na město a katedrálu ve Freisingu

Rodinný původ

Narodil se jako syn rakouského markraběte sv. Leopolda III. a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, která byla dcerou císaře Jindřicha IV. a vdovou po Fridrichovi Švábském. Ota tak byl spřízněn s předními říšskými rody. Byl nevlastním bratrem německého krále Konráda III. a strýcem pozdějšího císaře Fridricha Barbarossy.^[1] Jeho vlastními bratry byla rakouská markrabata Leopold IV., Jindřich II. a salcburský arcibiskup Konrád II.

Církevní působení

Kolem roku 1126 se stal proboštem v Klosterneuburgu. Od roku 1127 studoval v Paříži a v roce 1132 se stal cisterciáckým mnichem v Morimondu. Byl iniciátorem založení kláštera Heiligenkreuz (tento klášter se posléze stal babenberským rodovým pohřebištěm), který v roce 1131 založil jeho otec, a v roce 1138 se stal biskupem ve Freisingu. Jako biskup se snažil pozvednout ve své diecézi morálku a zaváděl zde církevní reformu. Rovněž se snažil o dobré vzájemné vztahy světské a církevní moci. Obnovil rovněž freisinskou katedrální školu a ta se díky němu stala důležitým centrem vědy a duchovního života.

Účastnil se druhé křížové výpravy v roce 1147.

Důležitá je též jeho činnost kronikářská. Jeho „Chronica sive Historia de duabus civitatibus“ (Kronika čili Dějiny dvou obcí) zahrnuje v sedmi dílech světové dějiny, přičemž osmý díl obsahuje vizi Posledního soudu. Jeho „Gesta Friderici“ (Činy Fridrichovy) popisují dobu vlády Fridricha Barbarossy mezi léty 1152–1156. Navázal na něj jeho sekretář Rahewin, který pokračoval až do roku 1160.

Závěr života

Ota z Freisingu zemřel 22. září 1158 v Morimondu, kam se dostavil na řádovou kapitulu,^[2] a byl pohřben ve zdejším klášterním kostele.

Beatifikace

Později byl beatifikován a jeho liturgická památka dnes připadá na 22. září, výroční den jeho smrti. Zobrazován bývá jako biskup nebo opat v cisterciáckém hábitu. Za atributy mívá obvykle knihu a pero.

Klášter v Morimondu byl rozpuštěn roku 1791 v důsledku Francouzské revoluce a kostel postupně upadal. Roku 1954 zde byly nalezeny kosterní pozůstatky a po nutném antropologickém průzkumu byly uloženy jako Otovy v klášteře Heiligenkreuz blízko jeho předků.^[3]

Vývod z předků