Otodus

Otodus je vyhynulý rod obrounovitého žraloka, který žil od paleocénu po miocén. Jméno pochází ze řeckých slov ὠτ (ucho) a ὀδούς (zub).

Otodus Stratigrafický výskyt: paleocén až miocén
Zuby druhu Otodus obliquus
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	paryby (Chondichthyes)
Nadřád	žraloci (Selachimoha)
Řád	obrouni (Lamnifomes)
Čeleď	Otodontidae
Rod	Otodus Agassiz, 1843
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objevy

Fosilie byly vykopány v Africe, Evropě, Asii (včetně Japonska) a Severní Americe, což značí kosmopolitní distribuci.

Tento rod žraloka je znám z fosilních zubů a zkamenělých center obratlů. Podobně jako u jiných žraloků, i u rodu Otodus byla kostra tvořená chrupavkou a ne kostmi. Ta se rozpadá, a proto fosilní záznamy celých koster nejsou dobře zachovány. Zuby tohoto žraloka byly velké, s trojúhelníkovou korunou, hladkými hranami a vyvinuly se boční hroty. Na základě fosilních důkazů se zdá, že to byl velmi velký žralok. Největší zuby měří přibližně 104 mm a středy obratlů přes 12,7 cm. Takový žralok by dosahoval nejmenších rozměrů 9,1 metru a nejvíce 12,2 metrů. Byl vrcholovým predátorem, lovil pravděpodobně mořské savce, velké kostnaté ryby a jiné druhy žraloků.

Z rodu Otodus se nejspíše vyvinul rod Carcharocles. Důkazy poskytly fosilní zuby, přechodné fosilie. Ty byly objeveny v sedimentech řeky Potomac v Marylandu, v ypreských jílech v Belgii a na západě Kazachstánu a velmi se podobají zubům rodu Otodus. Nejsou však hladké, ale mírně zoubkované. Na základě podporované teorie se rod Otodus vyvinul až k druhu Otodus aksuaticus a z něj vzešla linie rodu Carcharocles.^[1] Novější studie proto naznačují, že aby byl rod Otodus monofyletický, musí zahrnovat i příslušníky rodu Carcharocles.^[2]