Otto Ehlen

Otto von Ehlen (6. dubna 1831 Berlín – 2. prosince 1898 Praha) byl architekt a stavař německé národnosti působící v českých zemích, v nichž je znám jako průkopník betonových staveb.

Otto von Ehlen
Narození	6. dubna 1831 Berlín Pruské království Pruské království
Úmrtí	2. prosince 1898 (ve věku 67 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost	rakouská
Povolání	stavitel, architekt
Aktivní roky	1860 - 1898
Manžel(ka)	Otýlie Wernerová
Děti	Otýlie Elisabeth (1862 - 1943) syn Alexandr
Znám jako	architekt Karlínského divadla
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Otto Ehlen se narodil 6. dubna 1831 v Berlíně. Po sňatku se spisovatelkou Otýlií Wernerovou roku 1861 se usídlil trvale v Praze. kde získal místo na ženijním ředitelství a později roku 1864 zednickou koncesi.^[1] Patřil také mezi první členy Spolku architektů a inženýrů v Čechách. Již v prvních letech v Praze navrhl spolu s Juliem Kandertem přestavbu domu u Diesbachů v Praze. Spolupracoval s pražským stavitelem Josefem Kandertem. Společně realizovali budovu Eliščiných lázní (zbořeny 1940), poté se podíleli na stavbě spojovacího viaduktu, navazujícího na původní karlínský viadukt.^[2] Roku 1869 přišel o právo vést samostatně stavby, neboť na jedné z jeho realizací došlo k nehodě s ohrožením života.

V 70. letech 19. století podnikl Ehlen studijní cestu do Berlína, kde se zajímal o stavbu 58 škvárobetonových domů, probíhající v tehdejším Victoriastadtu. Podnikl také cestu do Salcburku. Po návratu spolu s holešovickým zedníkem Johannem Kindlem koupili pozemky čp. 79 a 80 v Bubenči a realizovali dvě vily.^{[pozn. 1]}

Během osmdesátých let se usídlil ve Vídni, kde jej však finančně zruinovaly investice do stavebního podnikání. Během let 1888 až 1890 přesídlil do Kraslic, kde navrhl například bývalou kraslickou radnici.^[3] Nakonec se však vrátil do Prahy, kde byl nucen přijímat příležitostné zakázky, mimo jiné technického rázu. Zemřel 2. prosince 1898 v Praze.

Realizace

• přestavba domu U Diesbachů, Praha – Nové město (1861)
• přestavba domu U Vinařů, Praha (1867)
• lázně Eliščiny, Praha – Nové město (1869) – zbořeny roku 1940
• hrobka obchodníka Adama Tanzera, Prameny u Mariánských lázní (1870) – podílel se, stavba zničena v 50. letech
• obchodní a nájemní dům Rudolfa Ditmara, Praha – Nové město (1872)
• Ehlenův dům, Praha – Nové město (1872)
• Ehlenova vila, Praha – Bubeneč (1875)
• tovární budovy Gerhardtovy sklárny, Poděbrady (1877)
• Hudební divadlo Karlín (1881)
• mlýn J. Barborského (1881)
• domy čp. 710 a 711 ve Vodičkově ulici, Praha (1882)
• dům čp. 1047/II v ulici Na Poříčí, Praha (1882) – nedochoval se

Galerie

• 
  Dům u Diesbachů (1881)
• 
  tovární budova Gerhardtovy sklárny (1880)
• 
  Budova karlínského divadla (1881)