Otto Stern

Otto Stern (17. února 1888, Żory – 17. srpna 1969 Berkeley) byl německý fyzik. V roce 1943 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za příspěvek k vývoji metody molekulárních svazků a objev magnetického momentu protonu.^[1]

Otto Stern
Narození	17. února 1888 Żory
Úmrtí	17. srpna 1969 (ve věku 81 let) Berkeley
Místo pohřbení	Sunset View Cemetery
Alma mater	Vratislavská univerzita Johanneum Breslau Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Povolání	fyzik, chemik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Hamburská univerzita Rostocká univerzita Univerzita Carnegieho–Mellonových Kalifornská univerzita v Berkeley Spolková vysoká technická škola v Curychu
Ocenění	Nobelova cena za fyziku (1943) čestný doktor Spolkové vysoké technické školy v Curychu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Otto Stern se narodil v pruském městě Sohrau, dnes Żory v jižním Slezsku v Polsku, a studoval ve Vratislavi (Wroclav).
Svá studia dokončil na Vratislavské univerzitě v roce 1912 doktorátem z Fyzikální chemie. Poté následoval Alberta Einsteina na Karlovu univerzitu do Prahy a později na Spolkovou vysokou technickou školu do švýcarského Curychu. V roce 1915 se Stern habilitoval na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem a v roce 1921 se stal profesorem na univerzitě v Rostocku. Roku 1923 však toto místo opustil a odešel pracovat do nově založeného Institutu fyzikální chemie na Hamburské univerzitě.

Po nástupu nacismu k moci v roce 1933 se však svého místa v Hamburku vzdal a přijal místo profesora fyziky na Carnegieho technickém institutu v americkém Pittsburghu a později na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Jako experimentální fyzik přispěl v roce 1922 společně s Waltherem Gerlachem při Sternově–Gerlachově pokusu k objevu a důkazu prostorového kvantování magnetického momentu atomu.^[2]

V roce 1943 obdržel Nobelovu cenu za fyziku. Byla to první Nobelova cena v tomto oboru udělená od roku 1939. Stern obdržel tuto cenu sám a při jejím předávání nepadla žádná zmínka o Sternově–Gerlachově pokusu, neboť Walther Gerlach zůstal v nacistickém Německu a aktivně se spolupodílel na německém jaderném výzkumu.