Přimda

Další významy jsou uvedeny na stránce Přimda (rozcestník).

Přimda (německy Pfraumberg) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, jehož hlavní část je situována do sedla v nadmořské výšce 700 metrů. Žije zde přibližně 1 600^[1] obyvatel.

Přimda
Pohled na město od hradu Přimda
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Bor
Obec s rozšířenou působností	Tachov (správní obvod)
Okres	Tachov
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°40′30″ s. š., 12°40′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 621 (2025)[1]
Rozloha	50,64 km²[2]
Nadmořská výška	601 m n. m.
PSČ	348 06
Počet domů	324 (2021)[3]
Počet částí obce	9
Počet k. ú.	9
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Jindřicha Kolowrata 112 348 06 Přimda [e-mail]
Starosta	Jan Junek
Oficiální web: www.mestoprimda.cz
Přimda
Další údaje
Kód obce	561151
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o hradu Přimda je z roku 1121, stejnojmenné město bylo poprvé zmíněno v roce 1331. Za Jana Lucemburského byla Přimda výměnou za finanční hotovost zastavena (dána do držení) šlechtě. V roce 1336, v době sporů Jana Lucemburského s císařem Ludvíkem IV. Bavorským, byl hrad přepaden německým vojskem, obléhatelé překonali vnější opevnění, museli však ustoupit po zapálení dřevěných částí hradeb posádkou hradu. V roce 1414 přes Přimdu vedla cesta Jana Husa do Kostnice.^[4] V roce 1675 koupil panství i s hradem Jan Václav hrabě Novohradský z Kolowrat. S výjimkou asi 50 let nacistické a komunistické vlády v zemi je v majetku tohoto rodu území dodnes.^[5] Na konci druhé světové války, v dubnu 1945, byla velká část historického centra poškozena požárem po americkém náletu. Po druhé světové válce byla většina původního obyvatelstva nuceně vysídlena a na jejich místo přišlo české obyvatelstvo z vnitrozemí. V roce 2023 došlo k přejmenování náměstí na náměstí Jindřicha Kolowrata.^[6]

Přírodní poměry

Vrch Přimda (848 metrů) je chráněn jako stejnojmenná přírodní rezervace. Západně od města leží přírodní památka Milov.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[7][8]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	3 017	2 999	2 924	2 910	3 020	2 888	2 825	1 038	1 117	1 006	1 096	1 282	1 358	1 481	1 404
Počet domů	476	497	506	523	530	534	578	328	241	226	240	267	293	310	324

Městská správa a politika

Části města

• Přimda
• Kundratice
• Malé Dvorce
• Málkov
• Mlýnec
• Rájov
• Třískolupy
• Újezd pod Přimdou
• Velké Dvorce

V letech 1960–1971 k městu patřila i Nová Ves.^[9]

Městské symboly

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. dubna 2014. Znak tvoří stříbrný štít, na němž je vyobrazeno zelené trojvrší s lípou přirozené barvy, na jejíž kmen šplhají ze stran dva černí medvědi s červenou zbrojí. Vlajka má rozměr šířky ku délce v poměru 2:3. Tvoří ji bílý list, na jeho dolním okraji zelené trojvrší, z něhož vyrůstá lípa se zelenou korunou a hnědým kmenem, na který šplhají ze stran dva černí medvědi s červenou zbrojí.^[10]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Přimdě.

• Hrad Přimda, zřícenina na návrší kopce Přimda (848 m) na sever od města
• Kostel svatého Jiří, kde v osmdesátých letech 19. století působil jako farář Jindřich Šimon Baar
• Socha svatého Antonína
• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí z roku 1734
• Smírčí kříže
• Kaple Panny Marie z roku 1852
• Popraviště (Nachází se za meteorologickou stanicí na Přimdě)

Fotogalerie

• 
  Socha Jana Nepomuckého
• 
  Pohled na blízkou zříceninu hradu
• 
  Kašna na náměstí v sousedství sochy Jana Nepomuckého
• 
  Památkově chráněné smírčí kříže