Velké Dvorce

Velké Dvorce (německy Groß Meierhöfen) jsou vesnice, část města Přimda v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Přimdy. Velké Dvorce jsou také název katastrálního území o rozloze 3,07 km².^[3]

Velké Dvorce
Zámek Velké Dvorce
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Přimda
Okres	Tachov
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°40′57″ s. š., 12°42′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	218 (2021)[1]
Katastrální území	Velké Dvorce (3,07 km²)
PSČ	348 06
Počet domů	51 (2021)[2]
Velké Dvorce
Další údaje
Kód části obce	178730
Kód k. ú.	778737
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kravín státního statku ve Velkých Dvorcích (1985)

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1591.^[4]

Přírodní poměry

Na západě od vsi pramení řeka Úhlavka, největší z rybníků se jmenuje Peklo. Jižně od obce je flusárna (označení pro místo, kde se vyráběl draslík pro sklárny).

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[5][6]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	281	258	261	245	285	263	235	167	171	169	145	195	222	266	218
Počet domů	30	35	30	36	39	40	43	35	30	36	38	45	49	50	51

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1979 Velké Dvorce byly samostatnou obcí v okrese Tachov. Od 1. ledna 1980 jsou částí města Přimda v okrese Tachov. V letech 1961–1971 k obci patřily Jadruž a Malé Dvorce a v letech 1961–1979 také Kundratice.^[7]

Doprava

Prochází zde silnice II/605, jež byla do dostavby dálnice D5 hlavním tahem mezi Plzní a hraničním přechodem Rozvadov, takže fronta kamionů a aut před serpentinami a hraničním přechodem v devadesátých letech mnohdy sahala až do vsi. Po roce 1989 zde několik let fungoval i motorest Černý kůň a krátce hotel Bílý dům, obě nové stavby vyhořely.

Pamětihodnosti

Barokní zámek Velké Dvorce nechal založit Jan Václav Novohradský z Kolovrat v poslední čtvrtině sedmnáctého století. Později patřil Libštejnským z Kolovrat a po nich Kolowrat-Krakowským.^[8] Dochovanou novobarokní podobu získal během rekonstrukce v letech 1907–1910.^[9] V jeho areálu založil hrabě Krakovský z Kolovrat filmové ateliéry,^[10] ze kterých po přestěhování do Vídně vznikla produkční společnost Sascha-Filmfabrik. Severně od hlavní silnice se nachází zámecký park a po jeho obou stranách rozsáhlé ovocné sady.