Papežík indigový

Papežík indigový (Passerina cyanea) je drobný zpěvný pták, vzhledem a způsobem života podobný pěnkavám.

Papežík indigový
Samec papežíka v letním šatu
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Podřád	zpěvní (Passeri)
Nadčeleď	Passeroidea
Čeleď	kardinálovití (Cardinalidae)
Binomické jméno
Passerina cyanea Carl Linné, 1766
Žlutě letní stanoviště, modře zimoviště, zeleně vyznačené oblasti obývá papežík po celý rok Žlutě letní stanoviště, modře zimoviště, zeleně vyznačené oblasti obývá papežík po celý rok
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Pták je dlouhý 11 až 15 centimetrů včetně ocásku, rozpětí křídel má okolo 20 cm. Je šedohnědě zbarvený, samečci dostávají v období rozmnožování jasně modré peří. Jako všichni zrnožraví ptáci má krátký a silný kuželovitý zobák.

Rozšíření a biotop

V teplých měsících žije v Severní Americe východně od Skalistých hor a jižně od Velkých jezer, přezimuje ve Střední Americe a Karibiku. Je poměrně hojný (počet jedinců se odhaduje na 28 milionů), obývá převážně řídké lesy a křoviny, vyskytuje se i v blízkosti lidských obydlí.

Ekologie

Živí se hmyzem nebo semeny a bobulemi rostlin. V zajetí se dožívá až osmi let. Poměrně často se kříží s příbuzným papežíkem lazurovým. Dvakrát do roka vyvede pár papežíků tři až čtyři mláďata. Do hnízd papežíků často klade svá vejce hnízdní parazit vlhovec hnědohlavý.