Passeriniova reakce

Passeriniova reakce je organická reakce, při níž z isokyanidu, aldehydu nebo ketonu a karboxylové kyseliny vzniká α-acyloxyamid.^[1][2][3]

Passeriniova reakce

Tuto reakci objevil roku 1921 Mario Passerini. Jedná se o první známou vícesložkovou reakci isokyanidů, která má navíc velký význam v kombinační chemii.^[4]

Později byl vyvinut enantioselektivní katalyzátor Passeriniovy reakce, což umožnilo provádět ji enantioselektivně.^[5]

Mechanismus

Byly navrženy dva různé mechanismy Passeriniovy reakce.

Iontový mechanismus

V polárních rozpouštědlech, jako jsou voda a methanol, reakce začíná protonací karbonylové skupiny, po níž následuje nukleofilní adice isokyanidu za vzniku nitriliového iontu 3. Poté adicí karboxylátu vznikne meziprodukt 4. Přenosem acylové skupiny a tautomerizací amidu se vytvoří konečný produkt 5.

Iontový mechanismus Passeriniovy reakce

Soustředěný mechanismus

V nepoolárních rozpouštědlech a při vysokých koncentracích probíhá Passeriniova reakce pravděpodobně soustředěným mechanismem.^[6]

Soustředěný mechanismus trimolekulární Passeriniovy reakce

Při tomto mechanismu proběhne trimolekulární reakce isokyanidu (R–NC), karboxylové kyseliny a karbonylové sloučeniny jako řada nukleofilních adicí; meziprodukt TS# je pětičlenný cyklus s částečnou kovalentní jednoduchou či dvojnou vazbou. Následně dojde k přesunu acylu na sousední hydroxyl. Reakční kinetika je zde ovlivňována všemi třemi reaktanty.

Význam

Passeriniova reakce je součástí mnoha vícesložkových reakcí, příkladem může být syntéza depsipeptidů pomocí Hornerovy–Wadsworthovy–Emmonsovy reakce,^[7]

Šestisložková syntéza depsipeptidů

a také k výrobě polymerů z obnovitelných materiálů.^[8]