Patron

Patron (latinsky patronus) byl v antickém Římě pán ve vztahu ke svým klientům nebo propuštěncům. Označuje také vztah bývalých římských úředníků a vojevůdců k dobytým a spravovaným provinciím. Patron vystupuje v jejich zájmu v politice nebo jinak hájí jejich zájmy. Dále je známo, že patron byl správcem žen.

V obecné řeči se patronem rozumí též osoba či skupina osob, která určitým způsobem chrání či podporuje jiného člověka nebo skupinu osob – drží nad nimi patronát.

Světský patron

V uměleckém prostředí je patron neboli mecenáš člověkem, který financuje či spolufinancuje životní i umělecké náklady určitého umělce, například spisovatele, sochaře či malíře. Dříve tak byli označováni také zaměstnavatelé herců u kočovných divadelních společností.

V prostředí katolické církve zakladatel kostela, kaple nebo jiného církevního úřadu se stával patronem a vůči založené věci požíval patronátní právo.

Světci jako patroni

Související informace naleznete také v článku Patrocinium.

Patronem se v katolictví rozumí také světec, jemuž se přisuzuje přímluva nebo ochrana buď na určitém území, nad určitými osobami nebo v některé lidské činnosti. V ikonografii tuto přisuzovanou pomoc často představuje určitý symbolický předmět. Své patrony mají např. země, diecéze či jednotlivá města, řemesla anebo povolání.

Důvod přisouzení takového titulu je často velmi nejasný a vznikl zřejmě na základě lidové úcty k těmto postavám nebo odkazuje na jeho život a na jeho (případné) umučení.

Svatým či blahoslaveným jsou také zasvěcené kaple, kostely, baziliky a kláštery různých křesťanských denominací. Toto pojmenování – patrocinium – se obecně chápe i jako způsob prosby o ochranu označeného místa.

Hlavní patron české země je sv. Václav, který má sochu na Václavském náměstí v Praze. Dalšími národními patrony jsou z těch známějších například: sv. Anežka Česká, sv. Cyril a Metoděj, sv. Vojtěch, sv. Ludmila, sv. Jan Nepomucký, sv. Zdislava. Jednou ze spolupatronů Francie je Jana z Arku.

Pravoslavní mají úctu ke svatým totožnou jako katolíci, světci žijící do velkého schizmatu v roce 1054 jsou ctěni oběma církvemi. Mezi významné české pravoslavné patrony patří novomučedníci čeští, biskup Gordazd II., Vladimír Petřek či Václav Čikl. Pravoslavní též používají rozsáhlou titulaturu světců.

Odkazy

Literatura

• Škarpová, M. (ed.): Patron Saints and Saintly Patronage in Early Modern Central Europe. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Praha, 2019. ISBN 978-80-7308-948-1 (print), ISBN 978-80-7308-949-8 (online)

Související články

• Patrocinium
• Seznam mytických patronů v českých zemích
• Svatý

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu patron na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Patronátní právo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo patron ve Wikislovníku