Paul Nadar

Paul Nadar (8. února 1856 Paříž – 1. září 1939 tamtéž) byl francouzský portrétní fotograf a syn Gasparda-Félixe Tournachona.^[1]

Paul Nadar
Rodné jméno	Paul Armand Tournachon
Narození	8. února 1856 Paříž
Úmrtí	září 1939 (ve věku 83 let) nebo 1. září 1939 (ve věku 83 let) Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise (48°51′32″ s. š., 2°23′49″ v. d.) Grave of Nadar
Povolání	fotograf a filmový režisér
Rodiče	Nadar a Ernestine Nadar
Manžel(ka)	Marie Degrandi (1894–1919)
Děti	Marthe Nadar
Ocenění	Řád slunce a lva 5. třídy (1889) rytíř Řádu Leopoldova (1897) důstojník akademie (1905) důstojník Řádu čestné legie (1912)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Félix Nadar, Paul Nadar: Rozhovor pana Nadara s panem Chevreulem v den jeho stých narozenin, 1886

Život a dílo

Byl jediným dítětem Ernestine Tournachonové a fotografa Gasparda-Félixe Tournachona, známého jako Nadar a také s jeho svolením mohl pseudonym Nadar používat.^[2]

Fotografovat se naučil od svého otce, autora mnoha portrétů umělců a představitelů elity francouzské druhé říše. Tyto fotografie byly bez rekvizit a dekorativního pozadí a kladly důraz na osobnost modelu. Postupem času se estetické portréty Nadara-otce staly obětí konvencionalizmu a komercializace. Místo velkorozměrných snímků s nejmenšími detaily na mokrých kolódiových deskách se Nadar-otec začal věnovat lukrativnějším carte de visite. V roce 1871 Nadar starší zavřel fotografické studio na Boulevard des Capucines a přestěhoval se na ulici d’Anjou 51. V roce 1874 převzal Paul Nadar vedení podniku na d’Anjou 51.^[1] Paul Nadar začal vést ateliér se svou matkou, zaměřil se na zisková a populární témata, avšak zůstal u banální roviny fotografie, kterou dotvářel pomocí dekorativního pozadí, hraných vymyšlených póz a bohatých rekvizit.

Nadar-otec se do činnosti studia nezapojoval a ani neschvaloval změny, které v něm nastaly. Přibližně v roce 1885 se vztahy mezi oběma muži odcizily, ale o rok později se otec se synem usmířili, což vedlo ke společnému dílu s názvem Entretien de M. Nadar avec M. Chevreul, le jour de son centenaire (Rozhovor pana Nadara s panem Chevreulem v den jeho stých narozenin). Jednalo se o rozhovor s lékárníkem Michelem Eugenem Chevreulem (101 let), který řídil Nadar-otec a fotografoval Paul. Soubor fotografií^[3], který se objevil v časopise L'Illustration v roce 1886, je považován za průkopnickou práci v historii vývoje fotografické reportáže a první foto-rozhovor^[1]. Rozhovor byl dokonce nahráván na phonophon Clémenta Adera (1841–1925).^[4]

Po vzoru svého otce začal fotografovat ze vzduchu (balónová fotografie). V roce 1890 se vydal na cestu z Evropy do Turkestánu ve stopách bývalé Hedvábné stezky a fotografoval navštívená místa. Používal nový fotoaparát Kodak a o tři roky později se stal zástupcem této společnosti. Své výsledky prezentoval po návratu Francouzské fotografické společnosti (Société française de photographie).^[1]

V roce 1891 založil časopis Paris-Photographe.^[4] Paul Nadar se v roce 1895 stal oficiálně majitelem ateliéru svého otce a vedl jej až do své smrti v roce 1939. Během několika dalších let jej vedla jeho dcera Martha, ale nakonec byl uzavřen. Celé studiové vybavení, negativy i fotografie Nadara otce i Paula Nadara prodala francouzské vládě Nadarova druhá manželka Anne.

Paul Nadar byl inovativní experimentátor, zaváděl v ateliéru umělé osvětlení a patentoval projekční systém pro animaci statických snímků.^[1]

Galerie

• 
  F. Nadar, Paul Nadar s chůvou, 1856
• 
  P. Nadar: Sarah Bernhardtová, asi 1878
• 
  P. Nadar, Portrét dívky, asi 1885
• 
  Paul Nadar: Louis Pasteur
• 
  Nadarův fotografický ateliér, Boulevard des Capucines, Paříž, 1860