Pavol David

Pavol David, též Pavol Dávid (19. března 1899^[1][2] Kátov^[2] – 4.^[2] nebo 5. prosince^[1] 1970 Bratislava^[2]), byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR.

Pavol David
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1948 – 1960
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci: 1960 – 1964
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci: 1960 – 1964
Stranická příslušnost
Členství	KSS (KSČ)
Narození	19. března 1899 Kátov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. prosince 1970 (ve věku 71 let) nebo 4. prosince 1970 (ve věku 71 let) Bratislava Československo Československo
Profese	politik
Ocenění	Řád republiky Řád Klementa Gottwalda
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Žilina.^[3] Mandát získal znovu ve volbách v roce 1954 (volební obvod Piešťany)^[4] a volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR). V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1964. Podílel se na projednávání nové ústavy ČSSR z roku 1960.^[5]

Ve volbách roku 1960 byl rovněž zvolen do Slovenské národní rady.^[6]

Zastával i významné stranické posty. V letech 1949–1952 působil jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSS v Žilině, v letech 1950–1966 byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska a v období let 1952–1963 navíc členem předsednictva a tajemníkem ÚV KSS. Na celostátní konferenci byl v prosinci 1952 zvolen kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ a XII. sjezd KSČ. Od června 1958 do prosince 1962 byl rovněž členem politického byra ÚV KSČ. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky a v roce 1959 Řád Klementa Gottwalda.^[7][8] V roce 1954 zasedal ve zvláštní komisi, která při ÚV KSS působila pro politické zabezpečení procesu s Gustávem Husákem ve vykonstruovaném obvinění Husáka z takzvaného buržoazního nacionalismu. Představoval centralistické a stalinistické křídlo slovenských komunistů.^[9]

V polovině 50. let z titulu své funkce tajemníka ÚV KSS výrazně ovlivňoval politiku menších nekomunistických stran (například Strana slobody), do jejichž vnitrostranických poměrů zasahoval. V roce 1957 přímo inicioval spuštění politického procesu, v němž byl obžalován poslanec za Stranu slovenské obrody Ignác Jančár z protistátní činnosti a byl odsouzen na tři roky do vězení.^[10] Historik Jan Rychlík nevylučuje, že právě konzervativní funkcionáři jako Pavol David a Karol Bacílek byli iniciátory změn, v jejichž rámci v roce 1960 zanikl Sbor pověřenců a došlo k dalšímu omezení pravomocí slovenských orgánů v rámci Československa.^[11]

Jeho politická kariéra skončila počátkem 60. let. Když roku 1963 Kolderova komise rekapitulovala politické procesy 50. let a revidovala některé tehdejší kauzy, byl David donucen k odchodu z vrcholných funkcí.^[12]