Pernarec

Pernarec (německy Pernharz) je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dvanáct kilometrů severozápadně od Města Touškova a žije v ní 727^[1] obyvatel.

Pernarec
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Město Touškov
Obec s rozšířenou působností	Nýřany (správní obvod)
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°50′26″ s. š., 13°6′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	727 (2025)[1]
Rozloha	22,92 km²[2]
Nadmořská výška	474 m n. m.
PSČ	330 36
Počet domů	221 (2021)[3]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Pernarec 62 330 36 Pernarec [e-mail]
Starosta	Mgr. Jan Balín
Oficiální web: www.pernarec.cz
Pernarec
Další údaje
Kód obce	559334
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1219, kdy se nacházela v majetku tepelského kláštera. Roku 1788 zde bylo 21 popisných čísel.

Přírodní poměry

Dominantou kraje je bývalá sopka Vinice (588,9 metrů), která se tyčí nad vsí Skupeč, vzdušnou čarou přibližně tři kilometry daleko. Asi sedmnáct kilometrů západně se nachází Konstantinovy Lázně.

Obyvatelstvo

Na počátku dvacátých let dvacátého století zde žilo v 69 domech 413 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[4][5]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	794	880	856	841	899	948	987	596	645	703	693	757	754	770	696
Počet domů	125	134	132	137	142	147	166	175	139	149	159	177	209	217	221

Obecní správa

Části obce

• Pernarec
• Březí
• Krukanice
• Málkovice
• Něšov
• Skupeč

Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1992 k obci patřily i Čerňovice a od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 také Křelovice (Křelovice se, již bez Něšova a Skupče, opět osamostatnily k 1. lednu 1992), Mydlovary, Pakoslav, Rozněvice a Šipín.^[6]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012.^[7]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pernarci.

Dominantou obce je kostel svatého Mikuláše zmiňovaný již roku 1360. V letech 1820–1822 byla upravena a rozšířena loď a nad západním průčelím vztyčena věž. Poslední výraznější úpravy byly provedeny na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v roce 1931. Z období kolem roku 1770 pochází štuková výzdoba realizovaná I. F. Platzerem. Jižně pod kostelem leží někdejší fara, k níž přiléhá poničený hospodářský dvůr.

Asi dva a půl kilometru jihozápadně od vesnice se na ostrožně nad Úterským potokem nachází pernarecké hradiště osídlené během eneolitu lidem chamské kultury.^[8]

Osobnosti

• Wenzel Gruber (1814–1890), rakouský anatom
• Chrysostomus Laurentius Pfrogner (1751–1812)^[9] rektor pražské univerzity (1802), opat kláštera Teplá (1801–1812), přítel Goethův. Významně se podílel na rozvoji Mariánských Lázní.^[10]
• Jiří Mošna (1928–2010), farář a osobní arciděkan.

Další fotografie

• 
  Kostel svatého Mikuláše
• 
  Pošta
• 
  Pekárna
• 
  Obecní úřad