Pes bojovný

Pes bojovný (Dusicyon australis), dříve nazývaný Canis antarcticus (vlk antarktický), byla šelma volně žijící na Falklandských ostrovech, která vyhynula v roce 1876. Jeho taxonomické zařazení bylo několikrát upravováno. Nejprve byl považován za vlka (canis), poté za kojota a nakonec v roce 1914 byl druh již jako vyhynulý označen současným latinským jménem Dusicyon australis.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Pes bojovný
Pes bojovný na ilustraci Johna Gerrarda Keulemanse z 19. století
Stupeň ohrožení podle IUCN
vyhynulý[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Čeleď	psovití (Canidae)
Rod	Dusicyon
Binomické jméno
Dusicyon australis Kerr 1792
oblast rozšíření druhu oblast rozšíření druhu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tento endemický druh byl vysoký v kohoutku 60 cm a dlouhý 120–160 cm. Zbarvený je podobně jako evropský vlk. Jelikož nebyl pes bojovný jako živočišný druh nikdy pořádně zdokumentován, ví se o jeho způsobu života poměrně málo. Pravděpodobně lovil ptáky hnízdící na zemi (např. tučňáky), larvy a housenky.

Příčiny vyhynutí

Pes bojovný doplatil na své vlčí vzezření a na to, že se vyskytoval na poměrně malém území v nevelkém počtu. Když byly Falklandy kolem roku 1860 osídleny britskými chovateli ovcí, pes bojovný začal být statkáři likvidován jako škodná. Byl i hojně loven pro svou kožešinu. Vzhledem k malé velikosti ostrovů a nemožnosti se před lidmi pořádně schovat byl brzy vyhlazen. V letech 1868 až 1870 byl neúspěšně uskutečněn zoufalý pokus o záchranu druhu v londýnském zoo, když se tento dříve hojný druh dostal na seznam druhů ohrožených vyhubením. V roce 1876 byl uloven poslední příslušník tohoto „antarktického“ psa.

Zajímavosti

V současné době je stále předmětem sporů, jak se vůbec tito psi na Falklandy dostali. Nejpravděpodobnější varianta je ta, že jejich předkové přešli z oblasti dnešní Argentiny během poslední doby ledové po jakémsi můstku, který mohl na nějaký čas zamrzat. Český název "pes bojovný" naprosto neodpovídá vlastnostem této šelmy. Šlo ve skutečnosti o poměrně krotké a důvěřivé zvíře, což byla také jedna z příčin jeho vyhynutí. Pes se lidí nebál, nechal se snadno nalákat na kus masa a byl poté lovci bez větší námahy usmrcen. Když v roce 1833 navštívil Falklandy Charles Darwin, už tehdy zaznamenal zjevný úbytek těchto zvířat a předpověděl jejich vyhynutí.