Philippe Labro

Philippe Labro (27. srpna 1936 Montauban – 4. června 2025 Paříž^[2]) byl francouzský spisovatel, novinář, filmový režisér a scenárista. Pracoval pro německou televizi RTL, francouzský časopis (týdeník) Paris Match nebo francouzské televize TF1 a Antenne 2. Za svou autobiografii L'Étudiant étranger obdržel v roce 1986 prestižní francouzské literární ocenění Prix Interallié.^[3]

Philippe Labro
Philippe Labro na festivalu v roce 2012
Rodné jméno	Philippe Christian Labro
Narození	27. srpna 1936 Montauban
Úmrtí	4. června 2025 (ve věku 88 let) 13. pařížský obvod
Příčina úmrtí	rakovina
Místo pohřbení	Hřbitov Montparnasse (od 2025)
Alma mater	Washington and Lee University
Povolání	spisovatel, novinář, filmový režisér, scenárista
Rodiče	Jean-François Labro a Henriette Labro
Manžel(ka)	Françoise Labro (1978–)[1]
Děti	2
Příbuzní	Jacques Labro, Claude Labro a Jean-Pierre Labro (sourozenci)
Významná díla	Bez motivu: 1971 Lovec hlav: 1976 Zločin: 1983 Pravý břeh, levý břeh: 1984
Ocenění	Prix Interallié (1986) čestný doktor Washingtonovy a Leeho univerzity (1988) velkodůstojník Řádu čestné legie (2025)
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

V osmnácti letech odešel z Francie studovat na Washington and Lee University ve Virginii. Poté cestoval po Spojených státech. Po návratu do Evropy se stal reportérem. V letech 1960–1962 (během alžírské války) byl Philippe Labro příslušníkem francouzské armády. Poté se vrátil ke své novinářské činnosti a postupně pracoval pro několik novin a časopisů.

Když pro francouzské noviny France-Soir informoval o atentátu na Johna F. Kennedyho, setkal se v Dallasu s Jackem Rubym několik dní předtím, než zastřelil Lee Harveyho Oswalda. Byl proto následně oficiálně vyslechnut Warrenovou komisí, kterou ustanovil prezident Lyndon Johnson a která měla vyšetřit všechny okolnosti atentátu.

Napsal scénáře a režíroval řadu filmů, ve kterých hráli přední herci a herečky, např. Jean-Louis Trintignant, Jean-Paul Belmondo, Yves Montand, Katharine Rossová, Claude Brasseur, Gérard Depardieu, Nathalie Baye nebo Carole Bouquet. Byl blízkým přítelem herce a režiséra Jean-Pierra Melvilla, jak vzpomíná v dokumentárním filmu o této osobnosti z roku 2008 (Sous le nom de Melville). V letech 1985 až 2000 byl ředitelem programu stanice RTL, v roce 1992 se stal jejím viceprezidentem.

V dubnu 2010 obdržel nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie (Ordre national de la Légion d'honneur), stal se komandérem Čestné legie.^[4]

Výběrová filmografie

Phillip Labro byl nejen režisér, ale tyto filmy dosti často natáčel podle vlastního scénáře nebo se na scénáři alespoň podílel. V několika filmech si také zahrál, většinou epizodní role.^[5]

Režisér

• 1969 Tout peut arriver: první film, ohlas u kritiky, ale malý zájem diváků. Nominace na Mar de Plata Film Festival.^[6]
• 1971 Bez motivu: druhý a první divácky úspěšný film, podle krimi románu Deset a jeden amerického spisovatele Ed McBaina. Hlavní postavu detektiva Carelly vytvořil Jean-Louis Trintignant, hudba Ennio Morricone.^[7]
• 1973 Následník: v hlavní roli Jean-Paul Belmondo.
• 1974 Náhoda a násilí: hlavní role Yves Montand a americká herečka Katharine Rossová.
• 1976 Lovec hlav: divácky pravděpodobně nejúspěšnější film, hlavní role Jean-Paul Belmondo.
• 1983 Zločin: Claude Brasseur, Jean-Louis Trintignant a Jean-Claude Brialy.
• 1984 Pravý břeh, levý břeh: Gérard Depardieu, herečky Nathalie Baye a Carole Bouquet.

Dokumentární filmy

• Chroniques de France : La vitrine de la France de 1964 à 1978: seriál, více režisérů
• 1966 Les Deux D : Marie Dubois, Françoise Dorléac (TV film)

Scenárista

• Chroniques de France : La vitrine de la France de 1964 à 1978: seriál, více scenáristů
• 1971 Bez motivu: scénář Philipp Labro, Vincenzo Labella a Jacques Lanzmann podle románu Deset a jeden^[8]
• 1973 Následník
• 1976 Lovec hlav
• 1984 Pravý břeh, levý břeh