Phreaking

Phreaking^[1] (vyslov frýkiŋ) je označení pro napojení se na cizí telefonní linku v rozvodnicích, veřejných telefonních budkách nebo přímo na nadzemní/podzemní telefonní vedení, díky čemuž lze:

1. volat zadarmo kamkoliv
2. surfovat zadarmo po internetu
3. odposlouchávat cizí telefonní hovory

Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.

Platba za hovor jde samozřejmě na účet oběti (registrovaného uživatele linky anebo telekomunikační společnosti). Za phreaking se považuje i nabourávání se různými metodami do mobilní sítě nebo výroba odposlouchávacích zařízení. Jde o trestnou činnost (obtížně odhalitelnou); dosud z ní v Česku nikdo nebyl usvědčen a odsouzen.^{[kdy?][zdroj?]}

Počátky

Tento jev vznikl okolo roku 1957 v USA.

Historie phreakingu v Česku a na Slovensku

První zmínky o phreakingu přinesl Zdeněk Adamec (později se proslavil sebevraždou upálením 6. března 2003 na Václavském náměstí v Praze). Jeho, dnes neexistující, internetové stránky () se však hlavně věnovaly darkingu, informace o phreakingu zabrala cca dva články. Zhruba do roku 2006 bylo o phreakingu ticho, poté vznikly webové stránky jistého „Subbera“, považovaného za duchovního otce českého phreakingu. Ty byly několikrát přemístěny na jinou adresu; dnes neexistují a místo nich má dotyčný nový web, přes nějž chce phreakerské společenství v této zemi obnovit (viz níže).

Mediální publicita

Phreaking se nikdy nijak výrazně nedostal do médií. Výjimkou byl článek Darking: Poslední zhasne v časopise MF Plus 7/2008, kde se však mluvilo hlavně o Zdeňku Adamcovi a darkingu. Phreakingu byl věnován malý sloupeček „Telefonní škůdci“, kde Subber odpovídal na (pravděpodobně) e-mailové otázky o phreakerské scéně. Z tohoto článku v MF Plus lze odvodit, že místní phreakerská komunita se dá v současnosti označit za mrtvou.