Piaggio

Piaggio je italský výrobce dvoukolových a tříkolových motorových vozidel i užitkových vozidel. Byla založena v roce 1884.

Stručná fakta Základní údaje, Právní forma ...

Piaggio
Logo

Základní údaje
Právní forma	Akciová společnost
Datum založení	1884
Zakladatel	Rinaldo Piaggio
Sídlo	Pontedera, Itálie
Adresa sídla	Pontedera, Itálie
Souřadnice sídla	43°39′41″ s. š., 10°37′21″ v. d.
Klíčoví lidé	Matteo Colaninno (Prezident) Michele Colaninno (Chief executive officer)
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	Strojírenský
Produkty	automobilový průmysl, motocykly
Provozní zisk	180,6 € (2023)^[1]
Celková aktiva	1,865 € (2023)^[1]
Dceřiná společnost	Moto Vespa SA
Ocenění	Compasso d'oro 1991 Compasso d'oro 2004
Identifikátory
Oficiální web	piaggiogroup.com
ISIN	IT0003073266
LEI	8156000256C2431C2E92
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Společnost Piaggio působí v sektoru výroby skútrů, motocyklů a mopedů pod značkami Piaggio, Aprilia a Moto Guzzi. Je aktivní také v oblasti lehké tříkolové a čtyřkolové dopravy. V těchto oblastech vytvořila společnost Piaggio dva z nejslavnějších italských produktů průmyslového designu všech dob: skútr Vespa a tříkolový automobil Piaggio Ape.

První aktivita společnosti Piaggio byla spojena se zpracováním dřeva. V roce 1882 koupil Enrico Piaggio, který vlastnil pilu, pozemek v Sestri Ponente což je průmyslová čtvrť Janova, aby si zde zřídil sklad dřeva, který se během několika let proměnil v dílnu pro truhláře. Jeho syn Rinaldo založil v roce 1884 společnost Rinaldo Piaggio, která vyráběla námořní nábytek a od začátku století také železniční vagóny.

V roce 1915 společnost získala letecké dílny ve městě Pisa spolu s původní leteckou společnost Antoni Brothers Aviation Company.

V roce 1917, během první světové války, Rinaldo Piaggio přeorientoval společnost na leteckou a válečnou výrobu. Piaggio se zabývalo výrobou protiponorkových motorových člunů MAS a především letounů včetně hydroplánů.^[2] Továrny společnosti byly v období mezi dvěma světovými válkami využívány k výrobě železničních kolejových vozidel, ale současně začala i výroba pro letecký sektor. Po první světové válce se ekonomika transformovala z válečné na mírovou.

V roce 1924 byla zakoupena továrna Costruzioni Meccaniche Nazionali v italské obci Pontedera a v roce 1926 založil Rinaldo Piaggio společnost SANA (Società Anonima Navigazione Aerea), první italskou společnost pro leteckou přepravu cestujících.

V roce 1938 zemřel Rinaldo Piaggio. Jeho synové si rozdělili odpovědnost a jejich dovednosti. Armando Piaggio převzal ligurské továrny (ve městech Finale Ligure a Sestri Levante) a Enrico Piaggio toskánské továrny (ve městech Pontedera a Pisa). Během fašistických let v Itálii vyráběl nákladní automobily, autobusy, lanovky, přívěsy, pozemní dráhy a hliníkové okenní i dveřní rámy.

Na konci druhé světové války, v roce 1945, začaly v továrnách ve městě Pontedera rekonstrukční práce a byly vyvinuty první prototypy skútru Vespa.

Historie značky Piaggio se proto v poválečném období změnila, když byl 23. dubna 1946 patentován skútr, jehož jméno se stalo téměř synonymem pro „Piaggio“: Vespa. První projekt tohoto motocyklu byl vyroben v roce 1946. Jednalo se o vozidlo bez řetězové převodovky, s řazením na řídítkách a karoserií schopnou chránit řidiče. Název Vespa vymyslel sám Enrico Piaggio, který před prototypem nového vozidla zvolal: „Vypadá to jako vosa!

Zrození Vespy znamenalo konec leteckých projektů a výroby. Teprve od roku 1948, s uvedením Vespy 125, zaznamenalo vozidlo větší veřejný úspěch. V roc-e 1953 bylo vyrobeno 171 200 skútrů Vespa a v roce 1956 byl oslaven miliontý exemplář. V roce 1960 byla uvedena na trh dvoumiliontá Vespa, v roce 1970 byla dosažena hranice čtyř milionů kusů a v roce 1988 desetimiliontý milník.

V roce 1948 se také vyrobilo tříkolové vozidlo Piaggio Ape, které se dostalo do každodenního provozu a našlo různá praktická uplatnění, například jako rikša nebo taxi. Bylo vyrobeno s ohledem na potřeby nákladní dopravy poválečné Itálie.

V roce 1963 byla ve městě Puné otevřena první indická továrna na výrobu motocyklů Vespa.^[3]

Po smrti Enrica Piaggia v roce 1965 přešla společnost pod kontrolu rodiny Agnelliů, protože italský průmyslník a politik Umberto Agnelli se oženil s Enricovou dcerou Antonellou Bechi Piaggio. Tato fáze byla poznamenána koupí konkurenční značky Gilera v roce 1969 a rozšířením prodeje sortimentu. Byly to roky mopedů Ciao (1967), Bravo, Boxer, Sì a Grillo .

V roce 1973 začala společnost Piaggio s výzkumem elektrického mopedu s názvem Eco Electron a o dva roky později byl vyroben první prototyp elektrického trojkolového vozidla Piaggio Ape.

V roce 1993 byla továrna Gilera v obci Arcore v regionu Lombardie uzavřena a část výroby se přesunula do města Pontedera, kde pokračoval návrh a montáž nových produktů milánské značky. Od 90. let se vyráběly koloběžky Zip (1992), Hexagon (1994), Liberty (1995), X9 (2000) a Beverly (2001).

V roce 1994 rozšířila společnost Piaggio výrobu na čínském trhu společným podnikem Piaggio Lyman Foshan Ltd., jehož kapitál vlastnila ze 75 % společnost Piaggio Lyman China a z 25 % čínská společnost Fosti Motorcycle. Výrobní závod byl postaven ve městě Fo-Šan v Číně.

Po smrti Giovanniho Alberta Agnelliho (1964-1997) zahájila skupina změnu vlastnické struktury. V roce 1999 přešla kontrola podniku na finanční skupinu Morgan Grenfell Private 1Equity a ve stejném roce byl v indickém městě Baramati otevřen závod na výrobu tříkolky Piaggio Apé v Indii. V roce 2001 byla získána kontrola nad španělskou společností Derbi a v roce 2003 se společnost dostala pod kontrolu průmyslové holdingové společnosti IMMSI pana Roberta Colaninna (1943-2023), kótované na milánské burze cenných papírů.

V roce 2004 získala benátskou společnost Aprilia, která vlastnila i další historické značky, jako například Moto Laverda a Moto Guzzi. V dubnu 2004 byl čínský společný podnik restrukturalizován a jeho název se změnil na Piaggio Foshan Motorcycle Co. Ltd (PFM), nyní vlastněný společností Piaggio (45 %), novým partnerem Zongshen (45 %) a čínským městem Fo-šan (10 %). Výrobce Fosti Motorcycle odstoupil z důvodu finančních potíží.

V roce 2006 byla společnost Piaggio kótována na burze cenných papírů. Mezi nejvýznamnější inovace představené v posledních letech (2006) patřila výroba modelu Piaggio MP3, což byl specifický skútr se třemi koly, dvěma vpředu a jedním vzadu.

V roce 2007 byl novinářům a veřejnosti představen také prototyp Piaggio MP3 Hybrid, plug-in hybridní skútr vybavený spalovacím motorem a elektromotorem, jehož výroba začala v roce 2008. Ve stejném roce skupina začala oficiálně podnikat ve Vietnamu.

V roce 2013 se celosvětově prodalo téměř 190 000 kusů motocyklů Vespa.

V listopadu 2022 byla slavnostně otevřena nová továrna ve městě Jakarta v Indonésii, která vyrábí Vespu pro místní trh.^[4]

V září 2023, po smrti Roberta Colaninna, byli jeho synové Matteo a Michele Colaninno zvoleni prezidentem a generálním ředitelem skupiny Piaggio.