Šplhavci

Šplhavci (Piciformes) jsou rozsáhlý řád ptáků, jehož zástupci jsou rozšířeni po většině kontinentech kromě Austrálie a Antarktidy. K nejznámějším zástupcům řádu patří strakapoudi, datli a tukani.

Šplhavci
strakapoud velký (Dendrocopos major)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	šplhavci (Piciformes) Meyer & Wolf, 1810
Sesterská skupina
srostloprstí (Coraciiformes)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

Tento rozsáhlý řád zahrnuje kolem 450 druhů ptáků, z nichž nejpočetnější čeleď datlovitých tvoří zhruba polovinu z nich.^[1] Vnitřní systematika řádu je předmětem probíhajících vědeckých debat a výzkumů.^[2][3] Zásadní bylo hlavně rozpadnutí původně parafyletické čeledi vousákovití (Capitonidae) do čeledí Lybiidae, Megalaimidae a Semnornithidae.^[4][5][6] Moderní taxonomie řadí ke šplhavcům následujících 9 čeledi:^[7]

• leskovcovití (Galbulidae)
• lenivkovití (Bucconidae)
• vousákovití (Capitonidae)
• Semnornithidae
• tukanovití (Ramphastidae)
• Megalaimidae
• Lybiidae
• medozvěstkovití (Indicatoridae)
• datlovití (Picidae)

Popis

Šplhavci mají obvykle nápadný zobák: ten však může nabývat různých forem zejména v závislosti na typu přijímané potravy. Zatímco datlovití mají zobák obvykle dlouhý a ostrý, protože jim slouží k tesání do dřeva, vousákovití se živí živočišnou potravou, a mají tak spíše tlustý zobák. Tukani mají notoricky známý velký zobák, určený k získávání plodů a manipulaci s nimi.^[8]

Ti šplhavci, kteří se živí hmyzem, mají dlouhý jazyk s malými háčky. Prsty jsou u některých známých druhů přizpůsobené ke šplhání po svislých kmenech. Dva prsty v tom případě směřují dopředu a dva dozadu. Jejich silný a pružný ocas jim poskytuje oporu při šplhání a tlumí údery zobáku.

Rozšíření

Šplhavci obývají celý svět kromě Austrálie a Antarktidy. Žijí hlavně v lesích.^[1] V ČR žije 10 druhů; všechny druhy jsou chráněné.