Pieter Aertsen
nizozemský malíř From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Pieter Aertsen (1508/1509, Amsterdam – 3. června 1575, Amsterdam) byl holandský malíř tvořící ve stylu severního manýrismu.


Remove ads
Život
Pieter Aertsen byl také znám jako Dlouhý Petr (Lange Pier či Pietro il Lungo), zřejmě pro svou výšku. V rodném Amsterdamu se stal žákem Allaerta Claessena. Kolem roku 1530 odešel do Antverp, do centra uměleckého života v Nizozemsku. Roku 1535 se zde stal členem cechu svatého Lukáše. V úředních knihách cechu je zapsán jako „Langhe Petr, Schilder“ – Dlouhý Petr, malíř. V roce 1542 se stal Antwerpským měšťanem a oženil se s Kathelijne Beuckelaarovou. Z manželství vzešlo osm dětí, jeho tři synové – Pieter Pietersz starší, Aert Pietersz a Dirk Pietersz – se také stali úspěšnými malíři.
V Atverpách Aertsen působil více než dvacet let a dosáhl zde úspěchu i bohatství. Byl hlavou rozvětvené rodiny malířů, z nichž nejznámějším a nejtalentovanějším byl jeho synovec a zároveň žák Joachim Bueckelaer. Roku 1555 se vrátil do Amsterodamu, důvody návratu do rodného města ale nejsou známy. V Amsterodamu se opět stal vyhledávaným a uznávaným malířem, proslulým zejména svými obrazy se zvěřinou. Stal se průkopníkem nového typu obrazů, ovlivnil pozdější holandskou i vlámskou malbu 17. století. [1]
Mezi pozoruhodné žáky kteří se učili v jeho dílně patřil Giovanni Stradano, znám také jako Jan Van der Straet či van der Straat nebo Stradanus či Stratensis (1523 – 11. února 1605) narozený ve Flandrech a působící hlavně ve Florencii 16. století. Z jeho synovců se velmi známými stali Huybrecht Beuckeleer a Joachim Beuckelaer. Posledně jmenovaný pokračoval v díle svého strýce a rozvíjel jeho témata a styl.
Remove ads
Dílo
Aertsen tvořil především oltáře a náboženské obrazy pro holandské kostely. Mnoho z těchto děl však bylo zničeno při náboženských nepokojích v době kalvínského ikonoklasmu (1566). Z jeho tvorby se zachovalo jen málo.
Aertsen byl jedním z prvních malířů, kteří začali malovat žánrové scény a zátiší. Pro jeho tvorbu jsou typické monumentální scény z domácího prostředí či motivy z venkovského života, které Aertsen čerpal ze svého okolí. Na pozadí těchto výjevů se často odehrávají scény z biblických příběhů. O rozvoj malování zátiší se zasloužil svým výtvarným ztvárněním jídla, květin a předmětů každodenního života.[2] Poté, co v roce 1550 začal Aertsen malovat díla s náboženskou tematikou ještě více ve svých dílech upřednostňoval domácí scény. Nábytek, kuchyňské náčiní a potraviny reprodukoval s velkou dávkou autenticity a s důrazem na atmosféru a realitu.
Nejstarší obraz Triptych s Ukřižováním (1546) bývá uváděn do souvislosti s P. Breughelem st. a tzv. Brunšvickým monogramistou, který bývá ztotožňován s Janem Sandersem van Hemessenem nebo s Janem van Amstelem, Aertsenovým starším bratrem.
Typickým příkladem jeho tvorby je Řeznický krámek s útěkem do Egypta (Uppsala, 1551), který byl nazván „nejranějším příkladem manýristické inverze zátiší v severní malbě, ukazující „nižší“ námět mnohem výrazněji než námět náboženský, morálně vyšší„. I v jiných jeho obrazech z trhů a domácností se stává zátiší hlavním tématem. Drobný náboženský motiv se odehrává pouze na pozadí; oba výjevy, přední a zadní, nejsou nijak prostorově spojeny. Velmi charakteristická pro Aertsena je také postava v životní velikosti, obklopená předměty – viz Kuchařka. Své obrazy signoval iniciálami s trojúhelníkem, symbolizující tkalcovský člunek jako odkaz na otcovo zaměstnání. [1]
Remove ads
Významná díla
Podle zdroje:[2]
- Triptych s Ukřižováním, 1546
- Kristus u Marie a Marty, 1552
- Selská společnost, 1556
- Kuchařka, 1559
Galerie
- Řeznický krámek, 1551, olej na desce, 123 × 167 cm, Museum Gustavianum, Uppsala
- Kristus s Marií a Martou, olej na dubovém dřevu, 1552
- Scéna z trhu, olej na dřevě, 1569
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads