Pietro Gasparri

Pietro kardinál Gasparri (5. května 1852 Capovallazza di Ussita – 18. listopadu 1934 Řím) byl církevním právníkem, duchovním a vatikánským státním sekretářem, který se zasloužil o vydání Kodexu kanonického práva a uzavření Lateránských dohod.

Jeho Eminence Pietro Gasparri
Kardinál státní sekretář
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	31. března 1877
Biskupské svěcení	6. března 1898 světitel François-Marie-Benjamin Richard
Kardinálská kreace	16. prosince 1907 kreoval Pius X.
Titul	kardinál-kněz
Osobní údaje
Datum narození	5. května 1852
Místo narození	Ussita
Datum úmrtí	18. listopadu 1934 (ve věku 82 let)
Místo úmrtí	Řím
Místo pohřbení	Ussita, Tomb of Pietro Gasparri a Lateránská bazilika
Povolání	diplomat, kanonista a katolický kněz
Alma mater	Papežský římský vyšší seminář
Podpis
Řády a ocenění	Řád bílé orlice velkokříž Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara velkokříž Řádu věže a meče velkokříž s řetězem Řádu Karla III.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní sekretář kardinál Gasparri během liturgické slavnosti v prosinci 1928

Stručný životopis

Pocházel z rolnické rodiny v Maceratě, byl nejmladším z devíti dětí. Filosofii a teologii studoval na různých římských univerzitách, získal doktoráty z obojího práva, z kanonického práva a z práva civilního.

Na kněze byl vysvěcen 31. května 1877 a poté byl osobním sekretářem kardinála Teodolfa Mertela. Roku 1896 se stal členem komise pro prozkoumání platnosti anglikánských svěcení.

Papež Lev XIII. jej roku 1898 jmenoval titulárním arcibiskupem a vyslal jej jako apoštolského delegáta (nižší stupeň papežského diplomatického zastoupení) do Peru, Ekvádoru a Bolívie.

Roku 1901 se stal sekretářem Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti a roku 1904 členem komise pro kodifikaci kanonického práva

Papež Pius X. jej v konzistoři 16. prosince 1907 jmenoval kardinálem titulu San Bernardo alle Terme, roku 1915 optoval pro titul San Lorenzo in Lucina.

Od května 1914 do ledna 1915 a pak od prosince 1916 až do smrti byl kardinálem-komořím (camerlengo).

Po náhlé smrti kardinála Domenica Ferraty jej Benedikt XV. jmenoval státním sekretářem.

Gasparri se velmi zasloužil o zpracování Kodexu kanonického práva z roku 1917, ale také a především o uzavření Lateránských dohod, které podepsal spolu s Benitem Mussolinim 11. února 1929.

Jako hlava vatikánské diplomacie se také zasloužil o uzavření modu vivendi s Československem roku 1927, kdy také posvětil základní kámen nové stavby české koleje v Římě, Nepomucena.

Roku 1930 opustil funkci státního sekretáře. Zemřel v Římě 18. listopadu 1934, je pochován na hřbitově ve svém rodném městě Ussita.

Vyznamenání

• Kříž svobody I. třídy – Estonsko, 29. dubna 1925^[1]
• velkokříž Řádu věže a meče – Portugalsko, 23. února 1929^[2]
• rytíř Řádu zvěstování – Italské království, 1930
• rytíř velkokříže Řádu svatého Mauricia a svatého Lazara – Italské království, 1930
• rytíř velkokříže Řádu italské koruny – Italské království, 1930
• rytíř Řádu bílé orlice – Polsko