Piotr Jaroszewicz

Piotr Jaroszewicz (8. října 1909 Ňasviž, Minská gubernie – 1. září 1992 Varšava) byl polský premiér v letech 1970–1980.

Piotr Jaroszewicz
Stranická příslušnost
Členství	Polská dělnická strana Polská sjednocená dělnická strana
Narození	8. října 1909 Ňasviž
Úmrtí	1. září 1992 (ve věku 82 let) Anin
Příčina úmrtí	uškrcení
Místo pohřbení	Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Choť	Oksana Jaroszewicz (1937–1952) Alicja Solska-Jaroszewicz (1955–1992)
Děti	Andrzej Jaroszewicz Jan Jaroszewicz
Profese	politik a učitel
Ocenění	Řád Říjnové revoluce (1974) medaile Za zásluhy na národní obraně jubilejní medaile 30 let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 velkokříž Řádu čestné legie Řád znovuzrozeného Polska … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Piotr Jaroszewicz
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil na území dnešního Běloruska ve městě Ňasviž, tehdy součástí Ruska. Vystudoval střední školu v polském Jasłu a pracoval jako učitel. Po vypuknutí druhé světové války žil v sovětské okupované zóně. V červenci byl 1940 deportován do okolí Archangelska, kde pracoval v lese. V roce 1943 vstoupil do 1. polské armády a o rok později do Polské dělnické strany. V letech 1945–1950 byl náměstkem ministra obrany, 1952–1970 místopředsedou vlády, 1954–1956 ministrem těžebního průmyslu a od roku 1956 také velvyslancem v Radě vzájemné hospodářské pomoci. Od vzniku Polské sjednocené dělnické strany v roce 1948 byl členem jejího ústředního výboru. Od 23. prosince 1970 byl polským premiérem.^[1] Vzhledem ke špatné hospodářské politice za jeho vlády došlo v letech 1976–1980 k vlně protestů. V únoru 1980 se vzdal funkce a o rok později byl vyloučen i ze strany.

Po odchodu z politiky se držel v ústraní. Se svou druhou ženou žil na varšavském předměstí. V roce 1992 byl s manželkou ve svém domě zavražděn. Jeho vrazi byli dopadeni v roce 2018.^[2] Podle konspirační teorie měla na jeho smrti podíl ruská tajná služba KGB. Jaroszewicz měl vypovídat v Moskvě před ústavním soudem o praktikách sovětského stranického vedení na jaře a v létě roku 1968. U soudu měl vypovídat i československý politik Alexander Dubček, který měl v den vraždy Jaroszewicze smrtelnou autonehodu.^[3]