Pleystein

Pleystein (česky Oloví) je německé město v okrese Neustadt an der Waldnaab v Horní Falci ve spolkové zemi Bavorsko.

Pleystein
znak
Poloha
Souřadnice	49°39′ s. š., 12°25′ v. d.
Nadmořská výška	548 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo Německo
Pleystein
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	42,40 km²[1]
Počet obyvatel	2 351 (2023)[2]
Hustota zalidnění	55,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.pleystein.de
Telefonní předvolba	09654
PSČ	92714
Označení vozidel	NEW
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Pleystein leží v Hornofalckém lese rozložený na březích potoka Zottbach. Nejvyšším bodem katastru obce je poutní vrch Fahrenberg s nadmořskou výškou 801 metrů ležící severozápadním směrem.

Pleystein sousedí s následujícími obcemi: na severu s Georgenbergem, na východě s Waidhausem, na jihovýchodě s Eslarnem, na jihu s Moosbachem, na západě s Vohenstraussem a na severozápadě s Waldthurnem.

	Waldthurn	Georgenberg	Georgenberg
	Vohenstrauß		Waidhaus
		Pleystein
	Vohenstrauß	Moosbach	Eslarn

Obec Pleystein má 29 místních částí:^[3]

• Bartlmühle
• Berglerschleife
• Bibershof
• Birkenbühl
• Bodenmühle
• Burkhardsrieth
• Dürrenlohe
• Finkenhammer
• Finstermühle
• Fuchsmühle
• Hagenmühle
• Hochberg
• Lohma
• Miesbrunn
• Ödhäuser
• Peugenhammer
• Pfifferlingstiel
• Pingermühle
• Pleystein
• Radwaschen
• Rammelsleuten
• Schafbruck
• Schönschleif
• Spielhof
• Steinbach
• Trutzhofmühle
• Unterbernrieth
• Vöslesrieth
• Zengerhof

Dějiny

Do 19. století

Osada byla poprvé písemně zmíněna roku 1242, ale již tou dobou v ní stál na křemencové skále malý hrad. V druhé polovině 13. století se Pleystein stal majetkem zemských hrabat z blízkého Leuchtenbergu.

Císař Ludvík Bavor udělil Pleysteinu roku 1331 tzv. norimberská městská práva. V roce 1395 byla založena městská farnost sv. Zikmunda. V roce 1400 bylo město dobýváno falckými oddíly, část města byla obsazena, hrad a město přilehlé ke křemencové skále ale odolaly. Obránci – leuchtenberský lankrabě a jeho syn – ale museli propustit zajaté měšťany města Neustadt. Během husitských nájezdů bylo město třikrát zničeno.

Za třicetileté války obsadil v roce 1634 město se svými oddíly chorvatský plukovník Marco Corpes, vypálil 48 domů včetně radnice. Téhož roku město zdecimovala morová nákaza.

V 19. století měl Pleystein smůlu na požáry, v roce 1848 shořelo 8 usedlostí, v roce 1852 celých 55 domů a v roce 1899 11 domů a další hospodářská stavení.

20. století

Největší katastrofa postihla Pleystein 10. července 1901. Od malého ohýnku v městském příkopě chytlo téměř celé město, 72 budov včetně obou kostelů. Po druhé světové válce se výrazně zvýšil počet obyvatel, šlo především o příchozí uprchlíky ze sudetského pohraničí. Dnes má Pleystein přibližně 2700 obyvatel. Od roku 1957 má Pleystein status výletního letoviska.

Pamětihodnosti

Budovy a památky

• Novobarokní poutní kostel sv. Kříže byl dokončen v roce 1904. Předchozí poutní kostel, postavený v roce 1814, v roce 1901 shořel. Budovy salesiánského kláštera se nacházejí hned vedle kostela.
• Novogotický kostel sv. Zikmunda byl nově přestavěn po požáru v roce 1901, vysvěcen roku 1904.
• Pomník padlých ve válce se sochou panny Marie.
• Socha sv. Jana Nepomuckého na trhovém náměstí

Muzea a přírodní rezervace

• Městské muzeum s velkou mineralogickou sbírkou, sbírka prof. Lehnera a příležitostné výstavy.
• Kateřinin Dům panenek ve čtvrti Hagenmühle.
• Kreuzberg (Křížový vrch) 38 metrů vysoká skála z růžového křemene je jedním ze 100 nejkrásnějších bavorských biotopů.

• 
  Poutní kostel svatého Kříže

Partnerské obce

• Bor - Česká republika
• Gamlitz - Rakousko