Podivice

Tento článek je o obci na Vyškovsku. O části obce Kaliště pojednává článek Podivice (Kaliště).

Podivice (německy Podiwitz) jsou obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Leží přibližně třináct kilometrů severovýchodně od okresního města Vyškov. Dříve než byla obec začleněna na sklonku třicátých let 20. století do vojenského výcvikového prostoru Březina, byl podivický katastr jedním z největších na celé jižní Moravě. Dnes je tomu přesně naopak, katastrální území má výměru pouze 227 ha. Žije zde 163^[1] obyvatel.

Podivice
Kostel svatého Cyrila a Metoděje
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Vyškov
Obec s rozšířenou působností	Vyškov (správní obvod)
Okres	Vyškov
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°21′57″ s. š., 17°0′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	163 (2025)[1]
Rozloha	3,58 km²[2]
Katastrální území	Podivice na Moravě
Nadmořská výška	500 m n. m.
PSČ	683 21
Počet domů	87 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Podivice 63 683 21 Pustiměř [e-mail]
Starosta	Josef Výmola
Oficiální web: www.podivice.eu
Podivice
Další údaje
Kód obce	593486
Kód části obce	123820
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec bývala zcela obklopena vojenským újezdem Březina, od 1. ledna 2016 však k dosavadnímu katastrálnímu území Podivice na Moravě bylo připojeno katastrální území Cihelny u Podivic a na východě tak již sousedí s obcemi Ondratice, Otaslavice a Brodek u Prostějova.

Název

Název vesnice je odvozen pomocí přípony -ice z osobního jména Podiva. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Podivicih (1131), Podiwicz (1465), u Podiwicz (1546), „z hor podiwskych“ (1618), Podivitz (1659), Podiwitz (1675), Podiwicz (1678), Podiwitz (1718 a 1851), Podiwitz a Podiwiče (1846), Podiwitz a Podivice (1881) a Podivice (1924).^[4]

Historie

Obecní úřad

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1141 (Podiuicih),^[5][6] kdy jsou citovány jako majetek olomouckého kostela. V roce 1757 v blízkých lesích nechal biskup Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu postavit lovecký zámeček Ferdinandsruhe neboli Ferdinandsko, který náležel ke katastru obce do roku 1977, kdy byl včleněn do jednoho z katastrů tvořící vojenského újezdu Březina.

Celá obec byla v roce 1941 vystěhována a začleněna do vojenské střelnice TÜP Wischau k opětovnému nastěhování obce došlo v roce 1945. Z části obce byla vytvořena dělostřelecká střelnice německé armády. Pro tyto účely byly v okolí obce vybudovány železobetonové kryty, z nichž nejvýznamnější je strojovna pojmenovaná Hospoda U Zeleného věnce (kryty byly maskovány jako hospodářské budovy).

Obyvatelstvo

Struktura

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 201  obyvatel. Z nich bylo 101 mužů a 100 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,8 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 192 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,7 %) obyvatel ve věku od 0 do 14 let. Děti do 14 let věku tvořily 16,7 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 5,2 %. Z celkem 160 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 44,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 5% a bez vzdělání bylo naopak 0,6 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 90 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,7 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 75,6 % patřilo mezi zaměstnance, 2,2 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 50,5 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.^[7] Úhrnem 107 obyvatel obce (což je 55,7 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 33 obyvatel bylo Moravanů a 5 Slováků. Celých 99 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.^[7]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^{[8][9][10][11]}

Místní části (rok přičlenění k obci[8])		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel
část Podivice	377	422	423	419	454	427	406	234	275	232	215	199	187	192	169
celá obec	377	422	423	419	454	427	406	234	275	232	215	199	187	192	169
Počet domů
část Podivice	71	72	79	83	92	91	98	100	72	69	61	75	81	83	87
celá obec	71	72	79	83	92	91	98	100	72	69	61	75	81	83	87

Vývoj počtu obyvatel

Data pocházejí z datové položky Wikidat.

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Náboženský život

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Podivice. Ta je součástí děkanátu Vyškov – Olomoucká arcidiecéze v Moravské provincii. Při censu prováděném v roce 2011 se 53 obyvatel obce (28 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 33 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 31 obyvatel k římskokatolické církvi (16 % ze všech obyvatel obce). Úhrnem 40 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 99 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.^[7]

Obecní správa

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2001.^[12]

Pamětihodnosti

• Objekty cvičiště německého wehrmachtu
• Kostel svatého Cyrila a Metoděje z roku 1911
• Klášter Leopoldeum z roku 1932

Galerie

• 
  Fara
• 
  Školní budova
• 
  Hasičská zbrojnice
• 
  Sousoší před kostelem