Pointa

Termín pointa (dle příruček správně čteno „poenta“^[1], častá je ale i výslovnost „poɪnta“ či „pojɪnta“^[2]) je nejčastěji používán pro nečekané vyvrcholení děje – typicky v případě vtipu, obdobně ale i v případě filmu nebo literárního díla.

Vhodně použitá pointa umocňuje dojem, kterým se snaží dílo jako celek působit – v případě vtipu by měla být humorná, v případě filmového thrilleru nebo hororu by měla umocnit pocit strachu a „mrazení“, který film jako celek vyvolává.

Etymologie

Slovo pointa má pravděpodobně původ ve francouzském pointe (špička).

Záměny

Slovo pointa se v běžné řeči často nesprávně užívá ve smyslu „hlavní sdělení“, „podstata příběhu“, „jádro pudla“. Tedy jako ekvivalent anglického „point“. Takové použití je ale chybné.
Správně je "hlavní myšlenka, v níž vrcholí závěr projevu".^[3]