Prager Secession

Prager Secession (1928–1937) byl nejvýznamnější spolek německy hovořících výtvarníků v Praze před druhou světovou válkou. Secese v jeho názvu znamená „vydělení, vymezení ve smyslu exkluzivity členství a také rozchod s oficiálním uměním“, nikoli odkaz k výtvarnému stylu Secese (něm. Jugendstil) a spíše navazuje na podobný spolek v Německu – Berliner Secession, který původně vznikl (1898) jako jakýsi Salon odmítnutých nebo nezávislých.
Jádrem Prager Secession byli členové zaniklého spolku Junge Kunst.

Historie spolku

Spolek přijal poněkud upravené a doplněné česky psané stanovy Junge Kunst a zahájil činnost Valnou hromadou dne 28.11.1928. Novým členem se stal profesor pražské Akademie Willi Nowak. Vedení tvořilo volené osmičlenné předsednictvo s předsedou Maximem Kopfem, hodnotící výběrovou komisí pro výstavy (Mary Duras, Fritz Kausek, Maxim Kopf, Willi Nowak, Ludwig Püschel, Charlotte (Lotte) Radnitz, Karl Vogel, Karl Wagner) a čtyřčlennou komisí pro instalaci výstav (Mary Duras, Fritz Kausek, Maxim Kopf a Karl Vogel).^[1]

Důležitými novými členy spolku byli zakladatelé – vesměs příslušníci vážených šlechtických a podnikatelských rodin (hrabě Colloredo-Mansfeld, Otto Federer, dr. Ernst Kaun, dr. Karl Osthof, dr. Rolf Passer, Rosa Stutzová, Max a Anne Schmiedovi), sochař Karl Vogel a Friedrich Weinmann z Ústí nad Labem. Roku 1930 se k zakladatelům připojila pražská zednářská lóže Adoniram zur Weltkugel a následujícího roku šlechtic Boos-Waldek, bankovní dům Petschek a firma L. & C. Hardmuth z Českých Budějovic. Již od svého založení měl spolek vysoký počet neméně úctyhodných přispívajících členů z řad podnikatelů, bankéřů, sběratelů umění a pražské vědecké a kulturní elity (až 133 v roce 1931). Výstavám dodávali respekt a mezinárodní charakter tzv. korespondenční členové, kteří příležitostně obesílali spolkové výstavy. Zvláštní pozornost přitahovali zvaní hosté, kterých bylo v historii výstav Prager Secession celkem sedm a jejichž výběr a přítomnost dokládá umělecké směřování, ambice a zahraniční kontakty sdružení.^[1] Během let 1929–1937 se na výstavách Prager Secession v Krasoumné jednotě v Praze prezentovalo celkem sedmdesát čtyři umělců.

Členové spolku

Zakládající

• Maxim Kopf, předseda 1929–30
• Willy Nowak, profesor Akademie, předseda 1930
• Karl Wagner, předseda 1931
• Karl Vogel, předseda 1932–33
• Friedrich Feigl, předseda 1934–39
• Fritz Kausek, místopředseda
• Otto Kletzl, jednatel
• Arnold Schück, revisor
• Ernst Süssland, revisor
• Ludwig (Ludvík) Püschel, zapisovatel, později jednatel
• Mary Duras, zapisovatelka
• Anton Bruder
• Alfred Dorn
• Karl Klein
• Riko (Emerich) Mikeska
• Grete Passer-Schmied
• Martha Schöpflin
• Richard Schrötter
• Charlotte Schrötter-Radnitz
• Gabriele Waldert
• Alois Rudolf Watznauer

Přijatí později

• Wilhelm Klier, malíř, Karlovy Vary (od r. 1931)
• Josef Dobrowsky, malíř, Karlovy Vary (od r. 1931)
• Oswald Hofmann, sochař, Kadaň (od r. 1931)
• Kurt Hallegger, malíř, Šumperk (od r. 1932)
• Richard Fleissner, malíř, Jablonec nad Nisou (od r. 1932)

Korespondenční členové

• Josef Hegenbarth, Drážďany
• Georg Kars, Paříž
• Anton Kolig, Stuttgart
• Alfred Kubin, Wernstein
• Moriz Melzer, Berlín

Zvaní hosté

• Carl Hofer, (1929, 1930)
• Wilhelm Thöny, (1929, 1935, 1936)
• Max Beckmann, (1930)
• Oskar Kokoschka, (1930, 1936, 1937), členem 1936
• Paul Klee, (1931, 1936), členem 1936
• Georg Kolbe, (1931)
• Elisabeth Wolff (1934)

Kromě zvaných hostů se výstav zúčastnilo dalších 38 umělců jako hosté, mezi jinými Egon Adler, Jan Alster, Jakub Bauernfreund, Felix Bibus, Edith Fleissner-Plischke, Kurt Gröger, Hella Guth, Karl May, Maria(Mia) Münzer-Thorwart, Endre Nemes, Viktor Planckh, Rudolf Pollak, Gertrude Salus, Ilona Singer-Weinberger, Max Slevogt, Fritz J. Stonner, Inge Thiele-Peschka, Otto Ungar, Oswald Voh.

Tvorba členů

Téměř všichni mladší členové Prager Secession strávili ve 20. letech nějaký čas v Paříži a byli ovlivněni francouzským uměním. Paralelně s francouzskými vlivy se však v německo-českém umění latentně, ale vytrvale prolínají také německá nová věcnost (August Brömse a skupina Die Pilger) a v určité omezené míře také italské vlivy – pittura metafisica. Podle kritika legionářského deníku Národní osvobození (V. Nikodém), který hodnotil první výstavu spolku, »Pražská secese«, je umělecké sdružení s programem moderním, pokrokovým a kvalitním a obrací se od expresionismu, výtvarné abstrakce a surrealismu k jakémusi modernímu výtvarně zainteresovanému realismu, na jedné straně temperamentně robustnímu, na druhé výrazově rafinovanému a kultivovanému“. Snad všichni čeští recenzenti uvedli francouzské příklady, ale téměř nikdo z nich nezmínil analogie v umění německém, které zde bylo cizí.^[1]

Výstavy

Prager Secession uspořádala s roční periodou v Praze v letech 1929–1937 celkem devět výstav pod záštitou Krasoumné jednoty ve výstavní síni Pštrossova 12, Praha 1. Mimopražské výstavy se uskutečnily také v Českých Budějovicích, Brně, Ostravě a Košicích (1931), Teplicích (1933). Členové Prager Secession byli zastoupeni na mezinárodních výstavách v Karlových Varech a v Norimberku (1931), koncem třicátých let také na Zlínských salonech. Poslední podzimní výstava roku 1938 se vzhledem ke společenské atmosféře po Mnichovské dohodě už neuskutečnila.