Prenocephale

Prenocephale byl rod středně velkého býložravého nebo možná všežravého dinosaura ze skupiny Pachycephalosauridae.^[1] Známý je z fosilních pozůstatků zahrnujících i lebku. Žil před přibližně 75 až 70 milióny let na území dnešního Mongolska (fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství Nemegt).^[2]

Prenocephale Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 75 až 70 miliony let
Část lebky rodu Prenocephale
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	plazi (Sauropsida)
Nadřád	dinosauři (Dinosauria)
Řád	ptakopánví (Ornithischia)
Podřád	Marginocephalia
Infrařád	Pachycephalosauria
Čeleď	Pachycephalosauridae
Rod	Prenocephale Maryánska a Osmólska, 1974
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Asi 2,2 až 2,4 metru dlouhý^[3] a kolem 40 kg vážící^[4] Prenocephale představoval bipední (dvojnohé) zvíře žijící ve stádech, vnějším vzhledem trochu podobné ornitopodům. Měl totiž dlouhé zadní končetiny a ocas, avšak krátké přední končetiny. Vývojově však patřil do skupiny Pachycephalosauria, která byla víc příbuzná rohatým dinosaurům (Ceratopsia) a heterodontosaurům (např. Heterodontosaurus) než ornitopodům. Podobně jako jiní pachycefalosauři, disponoval silnou lebkou, v jeho případě kopulovitého tvaru. Okolo kostěné klenby měl výrazné malé kostěné výrůstky, zřejmě sloužící k ozdobě.

Blízce příbuznými rody byli severoameričtí pachycefalosauridi Platytholus a Acrotholus.

Účel silné lebky

Dodnes není jisté, k čemu sloužily mimořádně silné lebeční kosti pachycefalosaurů. Původně se myslelo, že samci do sebe v době říje, v rámci zápolení o samice, naráželi hlavami jako někteří dnešní kopytníci. Lebce však chybělo pórovité tkanivo k absorbování síly nárazů. Mohlo tedy dojít k poškození mozku. Někteří vědci předpokládají, že samci nenaráželi hlavami o hlavy soků, ale o široká bedra.