Priapismus

Priapismus neboli permanentní erekce^[1] je označení pro poměrně vzácný stav přetrvávající bolestivé erekce, obvykle bez předchozích erotických podnětů. Název je odvozen od antické legendy o Priapovi. Existuje i ženská obdoba, při které dochází k erekci klitorisu, nazývaná klitorismus.

Vyobrazení Priapa na fresce z Pompejí

Patofyziologie

Podle příčiny dělíme priapismus na:

• primární priapismus (idiopatický) – příčina není známa
• polékový priapismus
• priapismus u hematologických onemocnění
• poúrazový priapismus
• neurologicky podmíněný priapismus
• priapismus z místních poruch

Podle patofyziologických mechanismů vedoucích ke vzniku priapismu rozlišujeme:

• priapismus arteriální (syn. vysokoprůtokový, dynamický, neischemický) – příčinou je vysoký přítok krve do penisu
• priapismus venookluzivní (syn. nízkoprůtokový, ischemický, statický) – příčinou je váznoucí odtok krve z penisu

Klinický obraz

Bolestivá erekce postihuje pouze corpora cavernosa, corpus spongiosum je v ochablém stavu, žalud penisu (glans penis) je tedy zcela měkký. Arteriální priapismus má méně výraznou erekci, penis je překrvený a spíše do červena zbarvený, může být teplejší, pomocná vyšetření prokážou dobré krevní zásobení a vysoký průtok krve. Venookluzivní priapismus se oproti tomu vyznačuje výraznější erekcí, bolestivost je větší, barva penisu je obvykle tmavší ze stagnující krve, pomocná vyšetření prokážou ischémii a minimální tok krve penisem.

Terapie a prognóza

Základem léčby je snaha o záchranu ischemické tkáně. První pomocí je chlazení ledovou tříští, následovaná punkcí topořivých těles a odsáváním krve, popř. s aplikací adrenalinu nebo metylénové modři. V případě selhání je na místě operační řešení.

Přetrvá-li venookluzivní priapismus déle než přibližně 24 hodin, vede k nevratnému poškození topořivých těles a k neschopnosti erekce. Arteriální priapismus má prognózu příznivější, protože při něm není výrazněji narušena výživa tkání.