Projekt 1240

Projekt 1240 (v kódu NATO třída Sarancha) byl křídlový raketový člun sovětského námořnictva z doby studené války. Jediný postavený kus byl vyřazen roku 1991.^[1]

Raketový člun MRK-5 v plovoucím doku
Základní údaje
Typ	raketový člun
Třída	Projekt 1240
Zahájení stavby	1973
Spuštěna na vodu	1973
Uvedena do služby	30. prosince 1977
Osud	vyřazen 19. dubna 1990
Předchůdce	Projekt 206MR / třída Matka
Následovník	Projekt 1141 / třída Babochka
Takticko-technická data
Výtlak	348 t (standardní) 432 t (plný)
Délka	49,8 m 56,6 m (s křídly)
Šířka	10,2 m 23,5 m (s křídly)
Ponor	2,34 m 8 m (s křídly)
Pohon	2 plynové turbíny 2 diesely 38 000 hp
Rychlost	61,3 uzlu
Dosah	1250 nám. mil při 36 uzlech
Posádka	7 důstojníků, 27 námořníků
Výzbroj	1× 30mm kanón AK-630M 4× P-120 Malachit (2×II) 2× 9K33M Osa-M (1×2, 20 střel)

Stavba

Jediný postavený raketový člun této třídy, označený MRK-5, byl roku 1973 spuštěn na vodu leningradskou loděnicí Primorskij. Do služby vstoupil 30. prosince 1977.^[2]

Konstrukce

Hlavňovou výzbroj tvořil jeden 30mm kanón AK-630M se systémem řízení palby MR-123 Vympel. K ničení vzdušných cílů sloužilo dvojité vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel 9K33M Osa-M, kterých bylo lodí neseno 20 kusů. Údernou výzbroj tvořily čtyři protilodní střely P-120 Malachit umístěné ve dvou dvojitých kontejnerech. Pohonný systém tvořily dvě plynové turbíny typu M-10 o celkovém výkonu 36 000 hp a dva diesely DRA-211 o celkovém výkonu 2000 hp. Poháněly lodní šrouby a pump-jety. Nejvyšší rychlost dosahovala 61,3 uzlu. Dosah byl 1250 námořních mil při rychlosti 36 uzlů a 640 námořních mil při rychlosti 45 uzlů.^[2]