Projekt 667A
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Projekt 667A (v kódu NATO třída Yankee) byla třída raketonosných ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem.
Remove ads
Stavba a uživatelé

Vývoj ponorek projektu 667 začal v roce 1958 v konstrukční kanceláři OKB-18. Vývoj nového typu si vynutil značné úpravy prvního projektu, a proto byla v roce 1962 schválená verze označena 667A Navaga.[1] Byly to první sovětské raketonosné ponorky koncepčně odpovídající americké třídě George Washington – tedy plavidla s jaderným pohonem, nesoucí 16 balistických raket, umístěných ve dvou řadách v trupu. Předcházející sovětské raketonoské ponorky tříd Golf a Hotel nesly rakety pouze tři. Celkem 34 ponorek této třídy postavily sovětské loděnice v Komsomolsku (10 kusů) a Severodvinsku (24 kusů). Do služby byly zařazeny v letech 1967–1974. Vyřazovány byly postupně od poloviny 80. let až do 90. let.
Remove ads
Konstrukce
Trup ponorek byl rozdělen do 10 vodotěsných oddělení. Torpédovou výzbroj představovaly čtyři příďové 533mm torpédomety a dva záďové 406mm torpédomety. Za bojovou věží bylo ve dvou řadách umístěno 16 balistických raket R-27 Zyb (v kódu NATO SS-N-6 Serb) s dosahem 2400 km, odpalovaných pomocí systému D-5. Ponorka, plující rychlostí 4 uzly, je mohla vypustit z hloubky až 50 metrů.[1] Pohonný systém tvořily dva tlakovodní reaktory OK-700 a dvě parní turbíny TZA-635. Nejvyšší rychlost ponorek byla 16 uzlů na hladině a 26 uzlů pod hladinou.
Remove ads
Varianty




- Yankee I (projekt 667A) – série 34 ponorek základního modelu nesoucího rakety R-27 Zyb. Všechny další varianty vznikly přestavbou. Řada ponorek verze Yankee I byla na základě dohody SALT I upravena na stíhací ponorky, které na palubě nesly pouze torpéda. Během modernizací ponorky dostaly novější vypouštěcí systém D-5U a modernizované střely R-27U s doletem prodlouženým na 3000 km. Modifikace nesla označení projekt 667AU Nalim.[1] Raketonosná verze Yankee I byla vyřazována od roku 1984.
- Yankee II (projekt 667AM) – úprava ponorky K-140 pro nesení dvanácti modernějších střel RS-16 (v kódu NATO SS-N-17 Snipe).[1] Vyřazena byla v roce 1991.
- Yankee Sidecar (Projekt 667M) – ponorka K-420 byla upravena pro testování nadzvukových letounových střel s jadernou hlavicí P-750 Grom (v kódu NATO SS-N-24 Scorpion). Na palubě jich nesla 12 kusů.
- Yankee Notch (Projekt 667AT) – ponorky upravené na strategické nosiče letounových střel RK-55 Granat (v kódu NATO SS-N-21 Sampson) odpalovaných z torpédometů. Byl z nich odstraněn celý úsek pro balistické rakety, který nahradila ještě delší sekce, ve které se nacházelo šest 533mm torpédometů a celkem 35 raket RK-55.[2]
- Yankee Stretch – ponorka K-411 přestavěná na nosič dvou miniponorek.[1]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads