Proton-M

Proton-M (rusky Протон-M) je ruská těžká raketa odvozena od rodiny nosných raket Proton vyvinuté bývalým Sovětským svazem. Vyráběna je společností GKNPC Chruničeva a starty raket probíhají z komplexů 81 a 200 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. První start tohoto nosiče proběhl 7. dubna 2001.

Proton-M
Proton-M na odpalovací rampě kosmodromu Bajkonur
Země původu	Rusko Rusko
Rodina raket	Proton
Výrobce	GKNPC Chruničeva
Účel	těžká nosná raketa k vynášení družic a modulů
Rozměry
Výška	58,2 m
Průměr	7,4 m
Hmotnost	vzletová: 705 000 kg
Nosnost
na LEO	23 000 kg
na GTO	6 300 kg
Historie startů
Status	aktivní
Kosmodrom	Bajkonur rampa 81/24 a 200/39
Celkem startů	111
Úspěšné starty	100
Selhání	9
Částečná selhání	2
První start	7. dubna 2001
První stupeň  – 8S810K
Motor	6× RD-275M
Tah	10 532 kN
Specifický impuls	285 s
Doba zážehu	108 s
Palivo	oxid dusičitý / asymetrický dimethylhydrazin
Druhý stupeň  – 8S811K
Motor	3× RD-0210 1× RD-0211
Tah	2 399 kN
Specifický impuls	327 s
Doba zážehu	206 s
Palivo	oxid dusičitý / asymetrický dimethylhydrazin
Třetí stupeň  – 8S812
Motor	1× RD-0212
Tah	613,8 kN
Specifický impuls	325 s
Doba zážehu	238 s
Palivo	oxid dusičitý / asymetrický dimethylhydrazin
Čtvrtý stupeň  – Briz-M
Motor	1x S5.98M
Tah	19,62 kN
Specifický impuls	326 s
Doba zážehu	3000 s
Palivo	oxid dusičitý / asymetrický dimethylhydrazin

Popis rakety

Nosič Proton-M se skládá ze tří stupňů, všechny jsou poháněny raketovými motory na kapalná paliva, používající kombinaci oxidu dusičitého jako okysličovadlo a palivo asymetrický dimethylhydrazin. První stupeň je jedinečný v tom, že se skládá z centrální válcové oxidační nádrže o stejném průměru jako ostatní dva stupně a k jeho obvodu je připojeno šest palivových nádrží, z nichž každá nese motor RD-275M, což je vylepšená verze starších motorů RD-253 používaných na raketách Proton-K. Motory v tomto stupni se mohou otáčet tangenciálně až o 7 ° od neutrální polohy a poskytují plnou kontrolu vektorového tahu. Důvodem pro tento návrh je logistika: průměr oxidačních nádrží a dvou následujících stupňů je maximální, které lze dodat železnicí vedoucí na kosmodrom Bajkonur. Nicméně v Bajkonuru se plně sestavený nosič opět přepravuje po železnici, protože má dostatek prostoru.

Druhý stupeň využívá konvenční válcový design. Je poháněn třemi motory RD-0210 a jedním motorem RD-0211. První a druhý stupeň je spojeny válcovou příhradovou mezistupňovou konstrukcí z ocelových prutů, umožňující volný odvod spalin při zážehu motorů druhého stupně.

Třetí stupeň je také válcového provedení. Obsahuje avioniku k řízení prvních tří stupňů. Jsou zde výkyvně uloženy čtyři spalovací komory čtyřkomorového řídicího motoru RD-0214 třetího stupně. Hlavní motor třetího stupně, RD-0213, je nepohyblivě umístěn v podélné ose stupně. Kompletní pohonný systém tvořený těmito dvěma motory je označen jako RD-0212.

Jako horní stupeň se u Proton-M používá Briz-M, nebo jeho předchůdce Block DM. Tyto horní stupně jsou určeny k vynášení těžkých nákladů a družic na nízké, střední a vysoké oběžné dráhy (včetně geosynchronních a geostacionárních).

Galerie

• 
  Pohled na první stupeň Proton-M
• 
  Proton-M přepraven na starovní rampu
• 
  Proton-M při zvedání do vertikální polohy
• 
  Start rakety Proton-M

Využití

• Na rok 2021 je již po několika odkladech naplánován start rakety Proton-M, který má vynést ruský víceúčelový laboratorní modul Nauka. Ten by se měl připojit k modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici.

• V roce 2022 bude raketa využita k dopravě evropského roveru na povrch Marsu v rámci projektu ExoMars.

Varianta Proton Medium a Light

V září roku 2016 oznámila společnost ILS, která zajišťuje ruské nosné rakety pro zahraniční zákazníky, možnosti využití odlehčených modifikací rakety Proton, které podporuje i výrobní závod Chruničev. Důvodem je snížení nákladů při vypouštění středně těžkých a lehkých komerčních družic.

Odlehčené varianty vycházejí z nosiče Proton-M, který využívá konfiguraci 3+1. Střední varianta Proton Medium v konfiguraci 2+1 bude využívat stejný první stupeň rakety Proton-M, rozdíl bude pouze v lehce protažených nádržích, přičemž dojde k zachování šesti motorů RD-275M. Jako druhý stupeň se použije třetí stupeň z Protonu-M, u kterého se trochu protáhne délka. O pohon se bude starat motor RD-0213, který létá na třetím stupni Proton-M.

Verze Proton Light bude mít také protažený první stupeň, ale bude disponovat pouze čtyřmi motory a čtyřmi externími nádržemi. V horní části stupně se bude nacházet ještě dodatečná palivová nádrž. Druhý stupeň má být shodný s variantou Proton Medium. Obě verze pak budou využívat současný horní stupeň Briz-M s čtyřmetrovým aerodynamickým krytem.^[1]