Psychohistorie

Tento článek je o vědě, zabývající se psychologickými motivacemi historických událostí. O psychohistorii v Asimově Nadaci pojednává článek Psychohistorie (fiktivní).

Psychohistorie je věda, která se zabývá psychologickými motivacemi historických událostí.^[1] Využívá poznatků z psychoterapie a metodologii sociologie, aby pomohla porozumět důvodům sociálního a politického jednání skupin a národů v minulosti i současnosti. Zatímco běžná historiografie se věnuje sledu politických událostí, psychohistorie se snaží dobrat příčin stavu dané kultury v delším časovém období. Klade důraz na způsoby zacházení s dětmi v různých dobách a na dynamiku dětství u různých významných historických osob.^[1]

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

---

Významným představitelem psychohistorie je americký novinář, psychoanalytik a zakladatel Institutu psychohistorie Lloyd de Mause (en:Lloyd deMause).^[2]

Oblasti psychohistorického zájmu

Psychohistorie se zabývá především následujícími oblastmi:

1. Historie dětství si klade otázky po výchově dětí, složení rodiny, změnu významu a hodnoty dětí ve společnosti, proč dochází ke změně pohledu na zneužívání dětí a jejich zanedbání apod.
2. Psychobiografie se snaží porozumět konkrétním historickým postavám a jejich místu v dějinách.
3. Skupinová psychohistorie se snaží porozumět motivacím jednání velkých skupin a národů jak v politických dějinách, tak v každodenním životě.