Pterodactylus

Pterodactylus („křídelní prst“) byl rod pterodaktyloidního ptakoještěra, žijícího na území dnešního Německa a zřejmě i jinde v Evropě a snad i Africe v období svrchní jury (asi před 151 až 148 miliony let).^[1] Jeho fosilie byly objeveny již v průběhu 18. století a patří tak k prvním objeveným ptakoještěrům vůbec.^[2]

Pterodactylus Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, před 151 až 148 miliony let
Fosílie druhu Pterodactylus antiquus
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	plazi (Reptilia)
Nadřád	archosauři (Archosauria)
Řád	ptakoještěři (Pterosauria)
Čeleď	Pterodactylidae
Rod	Pterodactylus Cuvier, 1809
Binomické jméno
Pterodactylus antiquus Sömmering, 1812
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Tento létající plaz je jedním z prvních objevených a vědecky popsaných ptakoještěrů vůbec (dříve byl objeven nejspíš jen Pester Exemplar – dnes Aurorazhdarcho micronyx)^[3]. První zkameněliny pterodaktylů byly identifikovány již kolem roku 1784 italským učencem Cosimou A. Collinim. Řádně vědecky popsán pak byl počátkem 19. století. Vzhledem k anatomické podobnosti kostry pterodaktyla a krokodýlů se vžilo již v této době nepřesné označení „létající plazi“ (ptakoještěři však nebyli plazy v klasickém slova smyslu).^[4]

Popis

Rekonstrukce vzezření pterodaktyla.

Pterodaktylové byli drobní dravci, kteří se živili zejména rybami a jinými malými obratlovci, případně i bezobratlými. K lovu jim sloužily také drobné kuželovité zuby na okrajích čelistí (v počtu až 90). Rozpětí křídel pterodaktylů dosahovalo jen kolem 1 až 1,5 metru u dospělých exemplářů, patřil tedy mezi menší ptakoještěry. V současnosti je známo přinejmenším 30 fosilních exemplářů, mnoho z nich přitom představuje mláďata a nedospělé jedince.

Největší exempláře těchto ptakoještěrů mohly dorůstat v rozpětí křídel i přes 2 metry, jejich systematické postavení ale není zcela vyjasněno.^[5]