Quintus Tullius Cicero

Quintus Tullius Cicero (102 př. n. l. Arpino Frosinone – 43 př. n. l. Řím) byl římským politikem, vojevůdcem a mladším bratrem Marca Tullia Cicerona.^[10]

Quintus Tullius Cicero
Narození	102 př. n. l. Arpino
Úmrtí	43 př. n. l. (ve věku 58–59 let) Řím
Povolání	spisovatel, básník, starořímský politik a politik
Choť	Pomponia (do 44 př. n. l.)[1][2][3]
Děti	Quintus Tullius Cicero[1][2][4]
Rodiče	Marcus Tullius Cicero[1][5][6] a Helvia[1][5][7]
Rod	Tullii Cicerones
Příbuzní	Marcus Tullius Cicero[8][2][9] (bratr)
Funkce	plebeian aedile (65 př. n. l.) praetor urbanus (62 př. n. l.) Propraetor (od 61 př. n. l.) římský senátor (do 43 př. n. l.) quaestor … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Ciceronův otec zajistil, aby se vzdělával se svým bratrem v Římě, Athénách a také na Rhodosu v letech 79-77 př. n. l.^[11] Kolem roku 70 př. n. l. se oženil z Pomponiou, sestrou Tita Attica, která byla dominantní a silnou osobností.^[12] Manželství bylo rozvedeno v roce 45 př. n. l. po dlouhém disharmonickém manželství s mnoha hádkami. Jeho bratr Marcus se několikrát pokusil jejich manželství urovnat, ale bez úspěchu.^[13] Z jejich manželství vzešel jeden syn narozený v roce 66 př. n. l., jmenoval se po svém otci Quintus Tullius Cicero. V roce 66 př. n. l. pracoval jako aedil, od roku 62 př. n. l. byl praetorem a v letech 61-59 př. n. l. byl propraetor v provincii Asie^[14] V následujících letech působil jako legát ve službách Julia Caesara během galských válek. Caesara doprovázel na jeho druhé výpravě do Británie. Během návratu z Británie zimoval v severní Galii, kde přežil spolu s Titem Labienem obléhání tábora galským vůdcem Indutiomarem a jeho kmenem Nerviů. Také pomáhal zachránit zbytek vojáků z bitvy u Atuatuca, kde Eburoni vedeni Ambiorikem pobili celou římskou legii a pět kohort. V roce 51 př. n. l. byl s bratrem v Kilíkii a během občanské války podporoval pompézskou frakci, přesto mu císař odpustil.

Během druhého triumvirátu, kdy byla Římská republika opět v občanské válce, byla na něj, jeho syna a bratra uvalena proskripce. S bratrem nejprve utekl z Tuskula. Později se však vrátil a s pomocí svého syna se ukrýval. Za což byl jeho syn zatčen a mučením nucen, aby svého otce zradil a prozradil jeho úkryt. Když se to otec dozvěděl, pokusil se syna zachránit. Nicméně Quintus Tullius Cicero, jeho syn i jeho bratr Marcus Tullius Cicero byli popraveni v roce 43. př. n. l. jako osoby zakázané.^[15][16]