Rabbits

Rabbits (česky Králíci) je série krátkometrážních video filmů natočená v roce 2002 americkým režisérem Davidem Lynchem. Děj zobrazuje tři lidské králíky v jedné místnosti, které ztvárnili herci Scott Coffey, Laura Harringová a Naomi Wattsová. Ve třetí epizodě místo Harringové vystupuje Rebekah Del Rio.^[1] Jejich nesouvisející komunikace je přerušována salvami smíchu a potlesku, které jsou charakteristické pro sitcomy. Přesto vždy zůstávají lidští králíci vážní.

Rabbits
Původní název	Rabbits
Země původu	Spojené státy americké Spojené státy americké
Jazyk	angličtina
Délka	50 minut
Žánr	experimentální / mysteriózní
Námět	David Lynch
Režie	David Lynch
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Scott Coffey – Jack Laura Harringová – Jane Naomi Wattsová – Suzie Rebekah Del Rio – Jane
Produkce	David Lynch
Hudba	Angelo Badalamenti
Kamera	David Lynch
Výroba a distribuce
Premiéra	2002
Rabbits na ČSFD Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dílo bylo uvedeno sloganem: „V bezejmenném městě smáčeným nekončícím lijákem… bydlí tři králíci s děsivým tajemstvím“. Hudbu podobně jako k většině Lynchových snímků zkomponoval Angelo Badalamenti.

Rabbits původně představovaly sérii osmi krátkých epizod exkluzivně uložených na webu 'DavidLynch.com', která je již nedostupná. Následně se snímek stal součástí DVD vydaného v rámci kolekce režisérových filmů „Lime Green Set“. Mimoto došlo k využití některých scén ve filmu Inland Empire.

Charakter děje

Celý děj, jenž se odehrává v jedné místnosti – obývacím pokoji, je snímán z pozice statické kamery bez střihu. Tři lidští králíci s maskami na hlavách a končetinách průběžně přicházejí, odcházejí a vedou konverzaci či monology. Jack je oblečen do elegantního obleku, Suzie má na sobě šaty a Jane župan.

V některých scénách se zjevují záhadné věci jakými jsou planoucí díra na stěně a dotěrný démonický hlas. Ve třech epizodách vždy jeden králík recituje neznámou poezii.

Produkce

Film vznikl na zahradě Lynchova domu v Hollywood Hills, kde došlo k postavení scény. Natáčení probíhalo pouze v noci kvůli kontrole intenzity osvětlení, ovšem bylo provázeno problémy s hlukem a rušivými zvuky, které přicházely z okolí, stejně tak i podrážděnými sousedy.^[2]

Dave Kehr v periodiku The New York Times uvedl, že to byl francouzský režisér Alain Resnais, který ve filmu Můj strýček z Ameriky (1980) jako první nasadil hercům velké hlodavčí hlavy.^[3]