Rachef

Rachef († cca 2532 př. n. l.; dříve též Chefren nebo Chafre) byl staroegyptský panovník, čtvrtý faraon 4. dynastie během první poloviny období Staré říše (cca 2700–2200 př. n. l.). Byl synem faraona Chufua a na trůn nastoupil po svém bratru Radžedefovi.

Rachef
Chafre, Chefren
Socha faraona Rachefa
Doba vlády	2472–2448 př. n. l.[1] 26 let[2] 26 let (Beckerath) 66 let (Manehto)[3]
Rodné jméno	Rachef, Chafre
Horovo jméno
Jméno obou paní	User-em-Nebti
Zlatý Hor	Sechem em nebu
Manželky	Chamerernebtej I.[4][5] Hetepheres II.[6] (sestra), Meresanch_III.[7] (neteř), Hekenuhedžet (?), Persenet (?)[5]
Potomci	Menkaure, Nebemachet, Duaenre, Niuserre, Chentetka, Šepsetkau, Sechemkare, Nikaure, Anchmare, Achre, Iunmin, Iunre, Rechetre, Hemetre Chamerernebtej II. (dcera)[8]
Otec	Chufu
Matka	Henutsen[9]
Narození	2612 př. n. l.
Úmrtí	2448 př. n. l.[1]
Hrobka	Rachefova pyramida v Gíze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rachefův obrovský pyramidový komplex v Gíze, známý jako Rachefova pyramida, je co do velikosti překonán pouze pyramidou jeho otce (Velkou pyramidou). Velká sfinga v Gíze byla podle většiny egyptologů rovněž postavena pro něj.^[10] O Rachefovi se mnoho neví, kromě zpráv od Hérodota, řeckého historika, který psal o 2 000 let později.

Rodina a příbuzenstvo

Rachef byl synem Chufua, stavitele Velké pyramidy a Velké sfingy v Gíze, a královny Henutsen.^[9] Měl několik bratrů, nejznámějším z nich byl Radžedef. Rachef měl několik manželek, k nejznámějším patří Chamerernebtej I.,^[4] která byla jeho poloviční sestrou a se kterou měl syna Menkaure a dceru Chamerernebtej II.^[8] Další jeho manželkou byla Meresanch III.^[7] (dcera prince Kawaba^[11] a královny Hetepheres II.).^[6] S tou měl čtyři syny Nebemacheta, Niuserrea, Chentetku a Duaenre a dceru Šepsestkau. Jeho nejznámějším potomkem je Menkaure, který se později stal faraonem a nechal si postavit nejmenší pyramidu v Gíze.^[12] Ta však nebyla zcela dokončena ve fázi uložení žulového obložení. Nicméně vysoká kvalita a bohatství Rachefovy hrobky, vybudované v průběhu jeho vlády, naznačuje, že Egypt byl za jeho vlády prosperující říší.^[12]

Vláda

Velká sfinga v Gíze, v pozadí Rachefova pyramida

Rachefův údolní chrám

O Rachefově vládě toho není příliš mnoho známo. Na trůn nastoupil po svém bratrovi Radžedefovi, historikové Manehto a Hérodotos jej však považovali za nástupce jeho otce Chufua (Cheopse). S největší pravděpodobností vládl podobným způsobem jako jeho otec, tedy jako nikým neomezený vládce s pevnou vládnoucí strukturou. I přesto, že vládl asi 24 let, dokázal postavit několik výjimečných staveb, druhou největší pyramidu, dokončit otcem Chufuem rozestavěnou Velkou sfingu. Jeho sídelním městem byl Mennofer.

Králova hrobka

Podrobnější informace naleznete v článku Rachefova pyramida.

Rachef se do historie zapsal hlavně díky své hrobce, jeho pyramida je druhou největší, která kdy byla v Egyptě postavena. Její vrcholek má dodnes zachovalý vápencové obložením. Nachází se na pohřebišti v Gíze společně s Chufuovou a Menkaureovou. Její rozměry jsou úctyhodné, základna měří 215,3×215,3 m a dosahuje výšky 143,7 m. Nedaleko pyramidy ve směru k Nilu byl vybudován údolní chrám z červeného granitu, který se ve značném rozsahu zachoval. V blízkosti tlap sfingy je částečně zachovaný chrám sfingy. Mezi tlapami je stéla, kterou zde mnohem později nechal vložit Thutmose IV., když byla opět odkryta od navátého písku (asi 1400 let př. n. l.).^[13]