Radagaisus
Gótský král From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Radagaisus (4. století? – 23. srpna 406) byl gótský král, který koncem roku 405 a v první polovině roku 406 vedl invazi proti západořímské říši.[1]
O Radagaisově mládí se nedochovaly žádné informace. Je pravděpodobné, že ustupoval před Huny k Římu.
Existuje hypotéza, že Radagaisus mohl být později zbožštěn a uctíván Polabskými Slovany jako bůh pod jménem Radegast, ale ta většinou není přijímána (jméno boha má prokazatelně původ ve slovanském jazyce).
Remove ads
Invaze do západořímské říše
Začátek cesty do Itálie
Jeho cesta začala někde v Pannonii, západně od Karpat.[1] Archeologické nálezy naznačují, že jeho cesta procházela jihovýchodním Noricem a západní Panonii. V této době bylo vypáleno a opuštěno municipium Flavia Solva ve Štýrsku a také Claudium Aguntum[2] (u současného Lienzu). Neurčitý počet lidí před jeho postupujícími bojovníky uprchl.[3] Mezitím v západořímské říši v reakci na jeho invazi mobilizoval generál Stilicho třicet numerií[pozn. 1] (asi 15 tisíc mužů). Druhý kontingent římských vojáků měl být popřípadě povolán z hranice Rýna.[4] K tomu přijali pomoc od gótských foederatů pod vedením Saruse a Hunů pod vedením Uldina.[3] Vizigótský král Alarich I. se přípravy na invazi neúčastnil. Radagaisus zřejmě plánoval podle germánského náboženství obětovat římské křesťanské senátory pohanským bohům a město Řím vyplenit a vypálit.[5] Radagaisovo vojsko tvořilo asi 20 000 bojovníků.[3] Mnoho bojovníků bylo doprovázeno rodinami i dalšími nebojovníky a řemeslníky. Historik Peter Heather se domnívá, že celkový počet postupujících osob pod vedením Radagaise se blížil ke 100 000.[3]
Boj, zajetí a smrt
Radagaisova armáda putovala po dobu nejméně šesti měsíců k severní Itálii, mezitím však Západořímská říše zmobilizovala své síly.[4] Radagaisovi bojovníci nakonec přišli před Florencii, která byla na útok již připravena a opevněná. V bojích u Florencie byla zabita třetina gótských bojovníků a také spojenců Římanů. Radagaisova armáda byla poražena římským generálem Stilichem, magisterem militum a patriciem polobarbarského původu. Stilichova armáda pomohla v obraně Florencie ve chvílích, kdy městu již hrozila kapitulace. Římský protiútok byl úspěšný a Radagaisus byl nucen ustoupit do svahu města Fiesole, vzdáleného 8 kilometrů. Tam opustil své bojovníky a pokusil se o útěk, ale byl římskými vojáky zajat[4] a dne 23. srpna 406 popraven.[1] Radagaisovo vojsko v počtu 12 000 vojáků bylo povoláno do římské armády, další byli prodáni do otroctví a zbývajícím se podařilo uprchnout. Tito Gótové se později připojili k Alarichovi I. při jeho dobývání Říma v roce 410.[3][6][4]
Remove ads
Poznámky
- Numerie byly jednotky barbarských spojenců, kteří nebyli začleněných do běžné armádní struktury legií.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads