Radegast Parolek

Radegast Parolek (1. prosince 1920 Podolí – 15. září 2019 Praha) byl vysokoškolský pedagog, rusista, baltista, překladatel z litevštiny a lotyštiny a autor několika prací o ruské literatuře a literatuře Pobaltí. Zasloužil se o obnovení kabinetu baltistiky Ústavu východoevropské slavistiky ČSAV.

prof. PhDr. Radegast Parolek, DrSc.
Narození	1. prosince 1920 Podolí
Úmrtí	15. září 2019 (ve věku 98 let) Praha
Místo pohřbení	Butovický hřbitov
Povolání	pedagog, spisovatel, překladatel, rusista, literární historik, baltista, literární vědec a literát
Témata	baltské jazyky, ruština, baltistika, rusistika, překlady z ruštiny, překlady z litevštiny, literární věda a překlad
Ocenění	Řád tří hvězd
Rodiče	František Parolek
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Radegast se narodil jako nejstarší ze tří dětí legionáře Františka Parolka a jeho litevské manželky Dagmar Salmiņšové v tehdejším pražském předměstí Podolí v legionářské kolonii v Lopatecké ulici. Po smrti obou rodičů byli sourozenci vychováváni v rodině pěstouna, štábního kapitána Vaňka. Po absolutoriu měšťanské školy v Podolí odešel studovat na střední školu Atheneum, kde složil maturitu. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 nemohl nastoupit k vysokoškolskému studiu, proto absolvoval kurs na obchodní akademii v Resslově ulici a nastoupil jako referent do továrny na laky ve Vysočanech, kde přečkal druhou světovou válku.

Roku 1945 nastoupil jako dramaturg a lektor do divadla v Ústí nad Labem, a zároveň na studia české a ruské literatury Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, navštěvoval semináře Bohumila Mathesia a Jana Mukařovského. V roce 1947 obdržel čtyřleté stipendium na filologii a rusistiku na filozoficko-historickou fakultu univerzity do Leningradu, kde tři čeští stipendisté založili seminář bohemistiky. Mezi vyučujícími ještě před politickými čistkami zastihli éru ruských strukturalistů, jako byli Viktor Šklovskij a Jurij Lotman, a docenta Tomaševského, katedru vedla docentka Jakubinská. V roce 1951 obhájil disertační práci o ruské literární kritice a v říjnu toho roku se vrátil do Československa. Po krátké epizodě v redakci Tvorby nastoupil znovu na filozofickou fakultu k profesoru Mukařovskému, kde se specializoval na klasickou ruskou literaturu a literatury malých národů Ruského impéria. Habilitoval se roku 1963 prací K typologii ruského realismu (1861–1917) a v roce 1968 získal profesuru. ^[1] Publikoval několik monografií, antologií, řadu literárních studií v časopsech (např. Donum Balticum ve Stockholmu) a doslovů ke knihám jiných autorů.

Byl držitelem nejvyššího lotyšského státního vyznamenání Řádu tří hvězd ve stupni komandér (1997).

Zemřel roku 2019 a byl pohřben na Butovickém hřbitově.

Rodina

Jeho pradědeček Parolec byl francouzského původu, přišel na Moravu s Napoleonovým vojskem, prchajícím z Ruska. Jeho otec František Parolek (1877–1926) pocházel ze Starých Hutí na Uherskohradišťsku, byl nedostudovaný malíř, archivář, básník, esejista a ruský legionář. Matka Dagmar Salmiņšová († 1928) byla dcerou litevského sládka, pocházela z Rigy a otec se s ní seznámil v legiích, oženil se s ní na Sibiři v Irkutsku, přivezl ji z legií. Radegast se narodil jako nejstarší ze tří dětí v Podolí v legionářské kolonii v Lopatecké ulici. V šesti letech mu na tuberkulózu zemřel otec a v osmi letech matka, která se TBC nakazila od otce. Měl mladší sourozence Mojmíra a Dagmar. Vyrůstali pod vedením pěstouna, štábního kapitána a legionáře Vaňka. Letní prázdniny sourozenci prožívali v Krnsku, kde vojáci vybudovali skautský tábor.

Dílo

Monografie

• Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Praha : Orbis, 1964
• Radegast Parolek, Jiří Honzíkː Ruská klasická literatura 1789-1917. Praha ː Svoboda 1977
• Srovnávací dějiny baltických literatur : od nejstarších dob do současnosti. Praha ː Acta Universitatis Carolinae - Philologica Monographia 71/1978
• Milan Hrala, Radegast Parolek, Ladislav Zadražilː Historické a internacionální aspekty uměleckého překladu. Praha 1983
• Radegast Parolek, Tomáš LaněːNástin literatur Střední Asie a Sibiře. Praha ː Melantrich 1995
• Litevská literatura, vývoj a tvůrčí osobnosti. Praha ː FFUK Bohemika 1996
• Lotyšská literatura, vývoj a tvůrčí osobnosti. Praha ː FFUK Bohemika 2000
• Česká ilegální tetralogie (1940-1990). E–kniha/ CD-ROM, Praha 2006
• Kruté i krásné dvacáté století, memoárová mozaika v pěti dílech. Praha ː Academia 2013

Antologie

• Hrdinové sovětské vesnice. Spoluautorka Jana Štefánková. Praha ː Orbis 1953
• Kavkaz básníků a bájí, výbor z arménské, gruzínské a ruské literatury. Uspořádal, rozpravy o literatuře a vysvětlivky napsal Radegast Parolek. Praha ː Albatros 1979
• Nádherné stromy lásky, z milostné poezie baltických básnířek, Praha : Lidové nakladatelství, 1988
• Zlatý fond baltických literatur. Praha ː FFUK, Bohemika 2006

Překlady z litevštiny

• Slunce v jantaru, deset litevských básníků, přeložili Radegast Parolek a Michal Černík, Prahaː Československý spisovatel 1982
• Eduardas Mieželaitis: Ikarův stín, Praha ː Československý spisovatel 1986

Překlady z lotyštiny

• Anna Baugová: Tři dobré věcí
• Jánis Rainis: Daleké ozvěny. Praha ː Mladá fronta 1982
• Kārlis Skalbe: Jak jsem plul ke královně Severu. Praha ː Svoboda 1983
• Andrejs Pumpurs: Souboj nad propastí aneb Hrdinský příběh o lotyšském silákovi Láčplésisovi a jeho moudré nevěstě, sličné Laimdotě. Převyprávění umělého eposu. Praha ː Albatros 1987
• Les duší. Antologie lotyšské poezie 19. a 20. století. Sestavil, přeložil a předmluvou opatřil Radegast Parolek, Prahaː FFUK Bohemika 2001

Překlady z ruštiny

• Ivan Sergejevič Turgeněvː Lovcovy zápisky. 2. vydání Praha ː Odeon 1972