Raimond II. Trencavel

Raimond II. Trencavel (okcitánsky Ramon II Trencavel, 1207^? - po 1267) byl poslední vládnoucí vikomt z languedockého rodu Trencavelů, který strávil celý svůj život snahou o obnovení původního postavení rodu, ztraceného během křížové výpravy proti katarům.

Raimond II. Trencavel
vikomt z Albi, Béziers, Carcassonne a Razès
Narození	1207?
Úmrtí	po 1267
Potomci	Roger z Béziers Raimond Roger
Dynastie	Trencavelové
Otec	Raimond Roger Trencavel
Matka	Anežka z Montpellieru
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Raimund byl jediným synem Raimonda Rogera Trencavela a Anežky, dcery Viléma z Montpellieru. Z matčiny strany byl synovcem aragonského krále Petra II. V čase jeho dětství byla vyhlášena křížová výprava a jako záminka pro vpád na jih Francie posloužila vražda papežského legáta Petra z Castelnau.

„	Roku vtělení Pána našeho tisícího dvoustého devátého a jedenáctý rok duchovní vlády papeže Inocence, za panování Filipa, krále francouzského, okolo svátku svatého Jana Křtitele všichni křižáci, připutovalí z různých částí Francie (...), se shromáždili v blízkosti Lyonu, města francouzského...	“
— Petr z Vaux-de-Cernay[1]

Křižáci ze severní Francie oblehli město Carcassonne a Raimondův otec se po marném smlouvání a snaze krále Petra vydal jako rukojmí. Místnímu byvatelstvu zachránil holé životy, sám zemřel ve vězení a jeho syn a dědic strávil dětství v péči hrabat z Foix.

Roku 1224 se Raimond podílel na povstání Raimonda z Toulouse proti Amaurymu z Montfortu a získal do držení Carcassonne.

V roce 1229 byl donucen v Melunu uzavřít smlouvu s mladým králem Ludvíkem IX. na jejímž základě předal králi Carcassonne a ponechal si Béziers. ^[2]

Roku 1240^[3] se po návratu z aragonského exilu s podporou aragonského krále a languedocké šlechty znovu pokoušel získat svá bývalá panství. Vzbouřencům se podařilo obsadit velkou část Languedoku a vážně ohrozili královskou moc v oblasti, oblehli Carcassonne, kde se opevnil královský senešal se dvěma biskupy.^[4] Vzpoura byla brutálně potlačena královskou armádou vedenou konetáblem Janem z Beaumontu a Raimond prchl zpět do Aragonie.^[5][6] Následovaly represe, proti heretikům byla povolána inkvizice.^[7]