Ratzeburg

Ratzeburg (česky Ratibor) je město ve Šlesvicku-Holštýnsku, Německo. Je hlavním městem zemského okresu Vévodství lauenburské. Leží asi 20 km jižně od Lübecku, 50 km od Hamburku a Schwerinu.

Ratzeburg Ratzeburg
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	53°42′ s. š., 10°45′ v. d.
Nadmořská výška	1–18 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo Německo
Spolková země	Šlesvicko-Holštýnsko
Zemský okres	Vévodství lauenburské
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	30,29 km²
Počet obyvatel	13 671 (2004)
Hustota zalidnění	451,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Rainer Voß
Oficiální web	www.ratzeburg.de
Telefonní předvolba	04541
PSČ	23909
Označení vozidel	RZ
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Ratzeburg je ze všech stran obklopen vodou Ratzeburského jezera, sevřeného mezi třemi přehradami tří vodních elektráren. Je známý především jako turistický cíl a klimatické lázně.

Historie

V první polovině 6. století území osídlili Obdorité. Ratzeburg je písemně zmíněn v Kronice Slovanů Helmolda z Bosau z 60. – 70. let 12. století pod jménem Racisburg (tj. Ratiborovo hradiště) jako středisko kmene Polabanů. Jméno města se odvozuje od polabského či vagerského knížete Ratibora^[1] V roce 1044 přišli do města křesťanští misionáři pod vedením mnicha Ansvera a postavili zde klášter. Roku 1066 byl klášter vypálen pohanským rujánským kmenem Ránů. Roku 1143 město ovládl saský kníže Jindřich Lev z rodu Welfů, který zde roku 1154 dal založit biskupství a dóm. Ansverus byl svatořečen a jeho ostatky do dómu přeneseny. V letech 1194–1204 byl biskupem premonstrátský řeholní kanovník, svatý Isfrid z Ratzeburgu. V letech 1236–1250 byl ratzeburským biskupem další premonstrát, Ludolf, který po sporech s vévodou Albrechtem Saským zemřel mučednickou smrtí.

Ratzeburg v roce 1588, mědirytina Braun-Hoogenberg

Posledním katolickým představitelem v severním Německu byl ratzeburský kníže biskup Georg von Blumenthal (1490–1550), od roku 1545 ohrožovaný luteránskými rebely. Ačkoliv město později patřilo k Sasko-Lauenburskému vévodství, a po něm k Prusku, území kláštera včetně dómu přešlo v roce 1648 na základě vestfálského míru do Meklenburska jako knížectví Ratzeburg a v roce 1701 se stalo součástí Meklenburska-Strelitzu.

Jiří Vilém vévoda Brunšvicko-Lüneburský a Sasko-lauenburský (1624–1705) dal město v roce 1692 silně opevnit, ale vojska dánského krále Kristiána V. následujícího roku Ratzeburg s výjimkou dómského okrsku zničila. Rekonstrukce města v barokním slohu proběhla podle vzoru Mannheimu, tehdy již hlavního sídla vévodů, ale zámek již rekonstruován nebyl.

Otto von Bismarck v úřadu ministerského předsedy roku 1865 vyjednal začlenění Lauenburského vévodství do Pruského království, téhož roku s pruským králem a německým císařem Vilémem I. město navštívil. Roku 1890 byl témuž císaři odhalen 44 tunový bronzový pomník (roku 1944 stržen a použit v německém zbrojním průmyslu). Bismarck roku 1871 obdržel část území a titul lauenburského vévody, který ale neužíval.

Spojenecké bombardování staré město zásadně nepoškodilo. Britská armáda obsadila město 3.května 1945, pod správou Spojenců byl region do roku 1949.

Památky

Dóm

Herrenhaus (muzeum)

• Dóm – románská trojlodní bazilika s příčnou lodí, kapitula
• St. Petrikirche (městský kostel sv. Petra), protestantský
• St. Georg auf dem Berge (kostel sv. Jiří na hoře) - jednolodní, na kamenných románských základech dostavěn z cihel, památník obětí prusko-francouzské války (1870-1871)
• Herrenhaus der Herzöge von Mecklenburg (Panský dům meklenburských knížat), letohrádek z roku 1660, přestavěný roku 1764 na zámeček, nyní Regionální muzeum
• Věž vodárny, na Hindenburgově vyhlídce (1935)
• Budova nádraží
• Rodný dům a muzeum sochaře Ernsta Barlacha
• Lípa míru – na náměstí před Starou strážnicí, více než 300 let stará, od roku 1935 přírodní památka, připomíná zničení Ratzeburgu z roku 1693. Při obnově náměstí v roce 2010 měla být skácena, ale po protestech veřejnosti byla zachována. Ratzeburg je obecně znám starými lípami, romantický spisovatel Victor Scheffel je popsal při své cestě roku 1848.

Seznam starostů

• 1872–1896: Gustav Heinrich Friedrich Hornborstel
• 1897–1909: Friedrich Tronier
• 1909–1925: Friedrich Goecke
• 1926–1938: Karl Saalfeld
• 1938–1939: Karl Michaelis
• 1939–1945: Max Stelter
• 1945–1946: Karl Kiesewetter
• 1946–1962: Otto Hofer
• 1962–1968: Friedhelm Schöber
• 1968–1989: Peter Schmidt
• 1989–2001: Bernd Zukowski
• 2001–2007: Michael Ziethen
• 2007–2019: Rainer Voß
• 2019–2021: Gunnar Koech
• 2022–: Eckhard Graf

Slavné osobnosti

• Svatý Evermod (1100–1178) – kanovník řádu premonstrátů, první ratzenburský biskup
• Julius František Sasko-Lauenburský - vévoda, otec Františky Sibyly
• Františka Sibyla Augusta Sasko-Lauenburská (1675 Ratzeburg –1733 Ettlingen) – vévodkyně

Partnerská města

• Esneux, Belgie
• Châtillon-sur-Seine, Francie
• Ribe, Dánsko
• Sopoty, Polsko
• Strängnäs, Švédsko
• Walcourt, Belgie