Razice
část obce Hrobčice v okrese Teplice From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Razice jsou vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi dva kilometry východně od Hrobčic. V roce 2011 zde trvale žilo 159 obyvatel.
Razice je také název katastrálního území o rozloze 4,06 km².[3] To na severu sousedí s katastrálním území Dřínek o rozloze 1,41 km²[4] a na východě s katastrálním územím Hetov o rozloze 2,93 km².[5] Ještě dále na sever leží katastrální území Radovesice u Bíliny s rozlohou 9,51 km².[6] Tři posledně zmíněná katastrální území jsou pozůstatkem vesnic, zlikvidovaných při zřizování Radovesické výsypky.
Remove ads
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Raz ve významu ves lidí Razových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Rasitz (1240), Kasice (1302), de Rasitz (1322), de Razicz (1373, 1406), „Razický ze Vchynic a na Razicích“ (1524), „ve vsi Razyczych" (1630), Rasitz a Rositz (1698) a Rasitz nebo Razice (1833).[7]
Historie
První písemná zmínka o Razicích pochází z roku 1240 a nachází se v přídomku vladyky Jana z Razic. Později vesnice patřila Fryckovi, který měl syny Valtera, Racka a Frycka zmiňované v roce 1322.[8] Majitelé vsi ve čtrnáctém století patřili k razické větvi rodu Vchynských ze Vchynic a Tetova.[9] Prvním z nich byl Vaněk ze Vchynic připomínaný v roce 1377 a po něm následoval jeho bratr Jindřich Dlask, jehož pravděpodobný syn Protivec Dlask používal v roce 1406 přídomek z Razic. Ve vsi v té době stával také dvůr bílinské komendy.[8]
Okolo poloviny patnáctého století byla vesnice zřejmě rozdělena mezi dva příbuzné majitele. Byli to Jan Dlask připomínaný v letech 1437–1465 a Smil z Razic (1441), jejichž potomci se označovali jako Razičtí a Dlaskové ze Vchynic. Konkrétní držitelé vsi jsou nejasní. Teprve v roce 1530 Razice patřily bratrům Václavovi a Petrovi Razickým ze Vchynic, z nichž Václav zemřel před rokem 1536, zatímco Petr přikoupil Patokryje. Petrovi synové Jan Erazim, Václav, Kryštof a Bedřich se před rokem 1580 rozdělili o dědictví po otci a Razice získal Jan Erazim Razický ze Vchynic.[8]
Jan Erazim byl dvakrát ženatý; podruhé s Barborou, dcerou Linharta ze Štampachu.[8] Zemřel v roce 1594[9] a majetek si rozdělily tři dcery z prvního manželství. Nejstarší z nich, Anna, měla vyplatit Barbořino věno. Nemohla se však domluvit se sestrami na společném hospodaření, a proto všechny tři sestry postupně odprodaly své podíly Barboře. Ta v Razicích hospodařila až do své smrti v roce 1611, kdy po ní statek zdědil Jan Rejchart Štampach ze Štampachu.[8] Jeho syn Zdeslav roku 1530 prodal razickou tvrz s poplužním dvorem Hynkovi Jiřímu Žďárskému ze Žďáru.[9] Statek po něm zdědila dcera Anna Sibyla († 1675) a sňatkem s ní jej získali Cukrové z Tamfeldu. Majetek po ní převzali její synové Václav Ignác a Jan František Cukrové.[8] Václav Ignác poté koupil bratrův podíl[8] a v roce 1698 od něj vesnici koupila Marie z Lobkovic, rozená z Ditrichštejna, pro svého syna Leopolda. Bílinští Lobkovicové poté ve vsi vybudovali velký hospodářský dvůr. Tvrz stávala v jeho těsném sousedství na návsi u Mukovského potoka. Postupně zchátrala a ve druhé polovině devatenáctého století na jejím místě vyrostla budova restaurace U Starého hradu.[9]
Remove ads
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 405 obyvatel (z toho 192 mužů), z nichž bylo 47 Čechoslováků, 355 Němců a tři cizinci. Až na osm lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 462 obyvatel: 115 Čechoslováků a 347 Němců. Většina jich byla římskými katolíky, ale žili zde také tři evangelíci, šestnáct členů církve československé, jeden žid a čtrnáct lidí bez vyznání.[11]
Pamětihodnosti
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads