Re'uven Rivlin

Re'uven Rivlin (hebrejsky ראובן ריבלין‎, * 9. září 1939 Jeruzalém) je izraelský právník, politik a v letech 2014–2021 izraelský prezident. Jako dlouholetý poslanec Knesetu za stranu Likud zastával v letech 2003 až 2006 a poté znovu v letech 2009 až 2013 pozici předsedy Knesetu. Předtím působil čtyři roky v první vládě Ariela Šarona ve funkci ministra komunikací. V roce 2007 neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách proti Šimonu Peresovi, a v následujících prezidentských volbách byl do této funkce zvolen. Úřadu se ujal složením slibu 24. července 2014.^[1]

Re'uven Rivlin ראובן ריבלין
Rivlin v roce 2011
10. prezident Izraele
Ve funkci: 24. července 2014 – 7. července 2021
Předchůdce	Šimon Peres
Nástupce	Jicchak Herzog
14. a 16. předseda Knesetu
Ve funkci: 2009 – 2013
Předchůdce	Dalia Icik
Nástupce	Juli-Joel Edelstein
Ve funkci: 2003 – 2006
Předchůdce	Avraham Burg
Nástupce	Dalia Icik
Stranická příslušnost
Členství	Likud
Vojenská služba
Služba	Izraelské obranné síly
Hodnost	major
Narození	9. září 1939 (85 let) Jeruzalém, Britský mandát Palestina (dnes Izrael)
Kneset	12., 14., 15., 16., 17., 18., 19.
Choť	Nechama Rivlinová
Alma mater	Hebrejská univerzita
Profese	politik, advokát a právník
Náboženství	judaismus
Ocenění	velkokříž Řádu peruánského slunce (2005) čestný doktor Bar-Ilanovy univerzity (2015) čestný doktorát Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (2016) Zlatý klíč Madridu (2017) čestný doktor Arielské univerzity (2021) … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Reuven Rivlin
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se v Jeruzalémě za dob britské mandátní Palestiny a po studiu na gymnáziu Rechavja vystudoval práva na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

Poprvé byl do Knesetu zvolen v roce 1988 a v letech 1988 až 1993 byl předsedou Likudu. O poslanecký mandát přišel v roce 1992, ale v následujících volbách v roce 1996 byl opětovně zvolen. Poslancem byl i ve volbách v roce 1999 a v roce 2001 byl jmenován ministrem komunikací ve vládě Ariela Šarona a tento post zastával až do roku 2003, kdy byl zvolen předsedou Knesetu. Během svého funkčního období byl kritizován za prolomení tradice neutrality funkce, když byl jedním z nejtvrdších kritiků Šaronova plánu stažení z Pásma Gazy.

Poslancem byl opětovně zvolen i v letech 2006 a 2009. V roce 2007 se zúčastnil prezidentských voleb, kde kandidoval proti Šimonu Peresovi a Colette Avital. V prvním kole se umístil na druhém místě se ziskem 37 hlasů a před druhým kolem hlasování svou kandidaturu stáhl.^[2] Ve volbách v roce 2013 svůj poslanecký mandát obhájil. Dne 10. června 2014 byl zvolen v druhém kole volby izraelským prezidentem.^[3] Znovu kandidovat již nemůže, takže v úřadu skončí 24. července 2021.

Je vdovcem, s manželkou Nechamou (1945–2019) má čtyři děti. Od 60. let je vegetarián.^[4]

Zajímavosti

Jeho rodina patří k jedné z nejstarších židovských rodin v Jeruzalémě, která do města přišla před osmi generacemi. Nejstarší známý člen rodu, Josef Chaver, žil v 16. stol. ve Vídni a zemřel roku 1559 v Praze. I jeho syn a vnuk poté žili v Praze.^[5]