Ritterova reakce

Ritterova reakce je organická reakce, při které se mění nitrily na N-alkylované amidy působením elektrofilních alkylačních činidel; při původní reakci byl použit alken za přítomnosti silné kyseliny.^[1][2][3][4]

Mechanismus a rozsah

Ritterova reakce začíná elektrofilní adicí karbeniového iontu nebo kovalentní částice na nitril.^[5][6] Vzniklý nitriliový ion se poté hydrolyzuje na amid.

Do těchto reakcí mohou vstupovat také primární,^[7] sekundární,^[4] terciární^[8] a benzylové alkoholy^[9][1] a také terc-butylacetát.^[10]

Lze použít mnoho různých nitrilů, například z formonitrilu (kyanovodíku) se stávají formamidy, využitelné při přípravě isonitrilů.

Použití

Nejvýznamnějším využitím Ritterovy reakce je výroba terc-oktylaminu a dalších lipofilních aminů.^[11] Ritterova reakce slouží také k získávání aminů a amidů při výrobě léků, jako jsou indinavir (léčivo proti HIV);^[12] PK-11195 (inhibitor falcipainu-2), alkaloid aristotelon^[13] a amantadin, používaný jako antivirotikum a na léčbu Parkinsonovy nemoci.^[14] Ritterova reakce je také součástí syntézy ligandů dopaminového receptoru^[13] a přípravy racemického amfetaminu z allylbenzenu a acetonitrilu.^[1][15]

Oproti Ritterově se častěji používají jiné aminační reakce, protože při ní vznikají velká množství solí; jako příklad lze uvést přeměnu isobutenu na terc-butylamin pomocí kyanovodíku a kyseliny sírové a následné neutralizace zásadou, kde je hmotnost vytvořené soli větší než hmotnost aminu.^[11]

Překážkou pro laboratorní Ritterovy reakce je potřeba velmi silné kyseliny jako katalyzátoru. Bylo navrženo několik postupů podporujících tvorbu karbokationtu, například fotokatalytický přenos elektronu^[16] a přímá fotolýza.^[17]