Robert I. Francouzský
západofranský král From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Robert I. Francouzský (cca 865/866? – 15. července 923 Soissons) byl západofranským králem v letech 922 až 923.
Remove ads
Život
Narodil se před rokem 866, jako mladší syn Roberta z Anjou a bratr západofranského krále Odona z Paříže, který jako první porušil následnická práva Karlovců na trůn. V čase bratrova panování převzal roku 888 robertovská hrabství Tours, Anjou, Blois, Paříž a jako laický opat také mnoho opatství.[1] Když Odo roku 898 zemřel, respektoval nárok Karla III. Prosťáčka na trůn, za což mu on potvrdil všechny jeho majetky a ještě o mnoho let později jej označoval za ctihodného markraběte, rádce a pomocníka naší vlády.[1] Robert se věnoval obraně severu země proti Normanům, přičemž je 20. července 911 porazil v bitvě u Chartres.
Roku 920 se zformovala královská opozice. Robert se k revoltě připojil zřejmě až poté, co král svému oblíbenci Haganovi dal práva na klášter Chelles, který předtím patřil tchyni Robertova syna Huga.[1] Následovalo Robertovo vojenské tažení proti králi, kdy denně mizelo Karlovo vojsko a rostlo vojsko Robertovo, přičemž v červnu 922 byl Robert zvolen a korunován protikrálem.[2]
| „ | ...Frankové zvolili za svého seniora Roberta a holdovali mu. Biskupové a přední mužové tudíž povýšili Roberta na krále, což se odehrálo v St. Rémi u Remeše... | “ |
| — Flodoard[3] | ||
Následně oba králové se střetli v krvavé bitvě u Soissons, během niž Karel Francouzský přepadl během oběda protikrále Roberta a jeho příznivce.[3] I když Robert Francouzský v bitvě padl, jeho vojsko zvítězilo a Karla zajalo. Hrabě Herbert II. z Vermandois poté krále doživotně uvěznil. Novým králem byl zvolen Rudolf Burgundský.
Robertovi potomci se však prosadili ještě za vlády Karlovců a hlavně po vymření západofranské větve. Syn Hugo Veliký sice nezískal královský titul, stal se však faktickým vládcem velké části království. Vnuk Hugo Kapet byl po smrti posledního Karlovce zvolen západofranským králem, a stal se tak zakladatelem nové francouzské dynastie Kapetovců.
Remove ads
Manželství a děti
1/ ∞ Aélis/Adéla z Maine († před 931):
- Hildebranta/Liégarda či Luitegarda (asi 885[4] – 931) ∞ 907 hrabě Herbert II. z Vermandois
- Ema Francouzská[pozn. 1] (asi 890[4] – 934) ∞ 921 burgundský vévoda a pozdější francouzský král Rudolf I.
2/ ∞ asi 890/93[5]Beatrix z Vermandois (cca 880 – po 931), dcera hraběte Herberta I. z Vermandois a zřejmě Berty z Morvois:
- Hugo (895[4]–956)
- ∞ 922 Judita († 925)
- ∞ 926/27 Eadhilda († 937), dcera anglického krále Eduarda I.
- ∞ 938 Hedvika Saská (922–965), dcera císaře Jindřicha I. a Matyldy z Ringelheimu
- Adéla/Hildebranta (* 895)[6]
Remove ads
Strom příbuzenství
| Robert II. | Theoderata/Isengarda | Hadrián Orleánský | Waldrat Widonidská[zdroj?] | Karel Veliký | Hildegarda Savojská | Welf Švábský | Heilwig | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Robert III. | Wiltrud | Ludvík I. Pobožný | Judita | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Agane | Robert Silný | Adéla | Karel II. Holý | Herbert I. z Vermandois | ? Berta z Morvois | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Syn | Richildis | Odo | Aelis | Robert I. | Béatrice | Herbert II. z Vermandois | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ema | Hildebranta | Hugo Veliký | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zdroj[7]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads