Bitva u Soissons (923)

Bitva u Soissons se odehrála 15. června 923 mezi aliancí franských povstaleckých Lotaringů a Normanů, vedených Robertem I. Francouzským, proti karolínským silám vedených králem Karlem III. Francouzským.^[1][2]

Bitva u Soissons
konflikt: Občanská válka ve Franské říši
Vyobrazení bitvy u Soissons, uvěznění Karla III. a vpravo korunovace Rudolfa. Obraz ze 14. století
Trvání	15. června 923
Místo	nedaleko Soissons, Aisne
Souřadnice	49°22′54″ s. š., 3°19′25″ v. d.
Výsledek	vítězství Robertovců smrt Roberta I. zajetí Karla III. korunovace Rudolfa, vévody z Burgundska.
Strany
Robertovci Karlovci Normané
Velitelé
Robert I. Francouzský † Rudolfa Burgundského Herbert z Vermandois Giselbert Lotrinský Hugo Veliký Karel III. Francouzský POW Hagrold Hagano
Síla
20 000 (odhad) 14 000 (odhad)
Ztráty
12 000 7 000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předehra

Po smrti Karla Velikého začala karolínská královská autorita upadat kvůli neustálým invazím Vikingů, občanským válkám a sporům s franskými vazaly, především s Robertovci.^[3][4] V roce 898 byl Karel III. zvolen králem západofranské říše. Jeho politická moc i vláda byla od jejího počátku velmi křehká, přičemž opoziční frakce neustále získávala více příznivců. S pomocí svého spojence Balduina II. Flanderského,^[5] a své manželky Frederuny se Karlovi podařilo v roce 911 získat vládu v Lotharingii, což vedlo k dalšímu stupňování napětí místní šlechty vedené Giselbertem Lotrinským.^[5][6] Jedním z důvodů nespokojenosti byla rostoucí moc královského rádce Hagana, lotharingského šlechtice.^[7] V roce 920 byl král Karel unesen skupinou franských šlechticů vedenou Robertem I., bratrem předchozího krále Odona Pařířského. Nespokojení franští šlechtici se ho v zajetí snažili přimět k tomu, aby svého rádce Hagana propustil, ale arcibiskup Heriveus z Remeše povstalce přesvědčil, aby krále propustili.^[8]

Bitva

Vojenské povstání franských šlechticů vypuklo v roce 922, když se Karel politický odklonil od své tety Rothildy, dcery Karla II. Holého.^[6] Tento politický krok poškodil zájmy Robertovců, Rothilda byla tchyní Robertova syna Huga Velikého^[9][10] a tak na shromáždění v Soissons 29. června vzbouření šlechtici Karla sesadili a novým králem zvolili Roberta I. Francouzského. Arcibiskup Valter ze Sens Roberta korunoval následující den v Remeši.^[6]

Samotná bitva se odehrála 15. června 923 u Soissons poblíž Aisne. I když nově zvolený král Robert I. v bitvě padl, jeho armáda v bitvě zvítězila.^[11] Karel III. z bitvy uprchl. Po bitvě si franská šlechta zvolila za svého krále Robertova zetě Rudolfa Burgundského.^[12] Rudolf byl 13. července 923 korunován v opatství Saint-Médard v Soissons. Král Karel III. Francouzský byl v té době stále legitimním králem a království si nárokoval, ale Rudolfův švagr Herbert II. z Vermandois ho lstí pozval na setkání, během něhož ho zajal a uvěznil. Ve vězení v Péronne byl Herbetem držen až do své smrti v roce 929.^[11] Karlova manželka Edwiga z Wessexu stačila s tříletým synem Ludvíkem uprchnout do exilu v Anglii.