Robert Wilhelm Bunsen

Robert Wilhelm Eberhard Bunsen (31. března 1811 Göttingen – 16. srpna 1899 Heidelberg) byl německý chemik. Vynalezl či zlepšil mnoho součástí laboratorního vybavení, jako například po něm pojmenovaný Bunsenův kahan, fotometr, spektroskop.

Robert Wilhelm Bunsen
Narození	30. března 1811 Göttingen
Úmrtí	16. srpna 1899 (ve věku 88 let) Heidelberg
Místo pohřbení	Bergfriedhof
Alma mater	Univerzita v Göttingenu (od 1828) Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně Vídeňská univerzita
Povolání	chemik, fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel, učitel, experimentátor a přírodovědec
Zaměstnavatelé	Univerzita v Göttingenu (1834–1836) Höhere Gewerbeschule Kassel (1836–1839) Marburská univerzita (1839–1851) Vratislavská univerzita (1851–1852) Heidelberská univerzita (od 1852)
Ocenění	zahraniční člen Královské společnosti (1858) Copleyho medaile (1860) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1864) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1865) Davyho medaile (1877) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	protestantismus
Rodiče	Christian Bunsen[1][2][3][4][5][6] a Auguste Friederike Bunsen[2][3][4][5]
Příbuzní	Gustav Bunsen[3] (bratr) Emilie Bunsen (sestřenice)[2] Robert Bunsen (bratranec)[2] Philipp Bunsen (synovec)[2] Jeremias Bunsen (praděd)[5][6]
Funkce	Privatdozent (1834–1836) chemistry teacher (1836–1839) mimořádný profesor (1839–1841) profesor (1841–1851) profesor (1852–1889) … více na Wikidatech
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl profesorem na univerzitách v v Marburgu, ve Vratislavi a v Heidelbergu. Roku 1834 objevil, že se dá hydroxid železnatý použít proti otravě arsenem. Roku 1836 studoval kakodylové deriváty.

Poté se stal zakladatelem analýzy plynů (jeho výsledky byly použity k vylepšení vysokých pecí) a německé fyzikální chemie. V roce 1841 vylepšením galvanického prvku W. Grovea z roku 1839 objevil „Bunsenův prvek“ (elektrochemickou baterii), což mu mimo jiné umožnilo oddělit větší množství hliníku a hořčíku. Později založil jodometrii, vyvinul Bunsenův kahan (1855), výzkumem třaskavého chlorového plynu založil vědeckou fotochemii. Společně s Gustavem Kirchhoffem rozvinul spektrální analýzu. Pomocí spektrální analýzy v letech 1860–1861 objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium).

Ocenění

• 1851: zvolen členem Německé akademie věd Leopoldina
• 1855: zvolen členem göttingenské Akademie věd^[7]
• 1862: zvolen členem korespondentem Ruské akademie věd
• 1864: propůjčen řád Pour le Mérite za vědu a umění (17. srpna 1864^[8]
• 1864: zvolen členem American Academy of Arts and Sciences
• 1875: jmenován zahraničním členem Accademia dei Lincei v Římě
• 1881: jmenován četným členem Nassauischer Verein für Naturkunde
• 1908: odhalena bronzová socha v Heidelbergu, autor Hermann Volz
• 1964: po Bunsenovi byl pojmenován kráter na severozápadním okraji přivrácené strany Měsíce – Bunsen
• 2011: pamětní deska na budově laboratoří v Heidelbergu, v rámci programu „Historická místa chemie“ (Historische Stätten der Chemie) „Německé chemické společnosti“ (Gesellschaft Deutscher Chemiker).

Galerie

• 
  Bunsenův kahan
• 
  Přístroj pro elektro-rafinaci a elektro-pokovování
• 
  Pile Archereau – Archereauův článek