Rothari

Rothari také Rothair (606^?–652) byl v letech 636 až 652 králem Langobardů, kde na trůnu nahradil Arioalda, který byl stejně jako Rothari ariánského vyznání.^[2][3] Rothari byl jedním z nejenergičtějších langobardských králů, Fredegarova kronika uvádí (kronika, 71), že na počátku své vlády nechal usmrtit mnoho nepodřízených šlechticů a že ve svém úsilí o mír zachoval velmi přísnou disciplínu.^[4]

Rothari
Narození	606 Brescia
Úmrtí	652 (ve věku 45–46 let) Monza
Národnost	Langobardi
Povolání	panovník
Nábož. vyznání	ariánství
Choť	Gundeberga
Děti	Rodoald[1]
Funkce	král (636–652)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Než se stal v roce 636 králem Langobardů, byl vévodou z Brescie. Po zvolení králem se oženil s vdovou po Arioaldovi, Gundebergou, dcerou krále Agilulfa a královny Theodelindy. Gundeberga byla katolického vyznání, přesto souhlasila se svatbou s ariáncem Rotharem, protože byl ke katolíkům tolerantní. Podařilo se mu posílit ústřední autoritu krále i přes odpor ze strany vévodů.^[5]

V roce 641 dobyl Janov a všechna zbývající východní římská území na dolním toku řeky Pád, včetně Opitergia.^[6] Před zahájením tažení do zbytku římské Ligurie v roce 643 vydal Edictum Rothari, první písemnou kodifikaci lombardského práva založenou na dávných zvyklostech.^[7] Podle Paula Diacona „Rothari poté dobyl všechna města Římanů, která se nacházela na břehu moře od města Luna v Toskánsku až po hranice franské říše.“^[8]

Dědictví

Nejtrvalejším Rothariho počinem bylo sepsání Edictum Rothari, který byl první písemnou kodifikací lombardského práva. Edikt byl napsán latinsky. V roce 642 nebo 643 Rothari svolal gairethinx^{[pozn. 1]}, aby potvrdil tuto novou a vylepšenou sbírku starých tradic. Edikt se týkal pouze jeho langobardských obyvatel a poddaných, Římané nadále žili podle římského práva v langobardských jurisdikcích.^[2]

Jeho nástupcem se stal jeho syn Rodoald. Baptisterium v Monte Sant'Angelo je tradičně známé jako „Rothariho hrobka“.