Rotruda

Rotruda také Hruodrud či Hruodhaid^[4] (asi 775^? - 6. června 810) byla franská princezna, řeholnice a druhá dcera Karla Velikého z jeho manželství s Hildegardou.

Rotruda
Narození	775
Úmrtí	6. června 810 (ve věku 34–35 let)
Nábož. vyznání	katolická církev
Partner(ka)	Rogron I., hrabě z Maine
Děti	Ludvík
Rodiče	Karel I. Veliký[1] a Hildegarda[1]
Rod	Karlovci
Příbuzní	Karel Mladší[2], Pipin Italský[2], Pipin Hrbatý[2], Ludvík I. Pobožný[2], Drogo[2], Hugo[2], Lothar[2], Theodorich[2], Theodrada[2], Berta[2], Gisela[2], Alpais[2], Adelaide[2], Hildegarda[2], Chrotais[2], Hiltruda[2], Rothilda[2] a Adaltruda[3] (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Mládí

Z počátků jejího života se dochovalo jen velmi málo informací. Vzdělávala se na královském dvoře, kde ji byl učitelem Alcuin, který ji ve svých dopisech láskyplně nazýval Columba.^[5] Když jí bylo šest roků, zasnoubil ji otec Karel Veliký s mladým byzantským císařem Konstantinem VI. Jednalo se o politickou dohodu s Konstatinovou matkou a regentkou Irenou Athénskou. Řekové Rotrudu nazývali Erythro a poslali na královský dvůr učeného mnicha jménem Elisaeus, aby ji vzdělával v řeckém jazyce i řeckých způsobech.^[6] V roce 786, když jí bylo jedenáct roků došlo k neshodě s Byzantskou říší a tak se spojenectví rozpadlo. Konstantinova matka Irena v roce 788 zrušila i zasnoubení. Později měla Rotruda vztah s Rorgonem z Rennesu, s nímž měla syna Ludvíka, opata ze Saint-Denis. Nikdy se nevdala.

Pozdější život

Rotruda se nakonec stala jeptiškou, čímž se připojila ke své tetě Gisele, abatyši v klášteře Val-de-Marne v Chelles. Obě ženy napsaly dopis Alcuinovi z Yorku, který byl v té době v Tours, v němž ho požádaly, aby napsal komentář vysvětlující Janovo evangelium.^[7] Alcuin jim vyhověl a napsal sedm knih Commentaria in Iohannem Evangelistam, které byly k evangeliu přístupnější než náročné traktáty svatého Jana. Historici dopis datují k jaru roku 800, čtyři roky před Alcuinovou smrtí a deset roků před smrtí Rotrudy.^[8]

Většina historiků dělí Rotrudin život na dvě fáze. V politické historii jejího otce Karla Velikého o ní hovoří jako o princezně, která byla potenciálním pěšákem a ženou pochybných mravů,^[9] zatímco náboženská historie o ní hovoří jako o druhé jeptišce, spojené z dopisem z Chelles.^[10]