Rozpylec

Rozpylec^[1] (Drimys) je rod rostlin z čeledi winterovité (Winteraceae). Jsou to dřeviny s tuhými, střídavými, jednoduchými listy a bílými květy s primitivní stavbou. Rod zahrnuje asi 5 až 7 druhů a je rozšířen v Latinské Americe. Rozpylce jsou považovány za jedny z nejstarobylejších žijících krytosemenných rostlin. Druhy rozšířené ve Starém světě byly přeřazeny do rodu Tasmannia. Rozpylce mají význam zejména jako léčivé rostliny.

Rozpylec
Rozpylec lékařský (Drimys winteri)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád	kanelotvaré (Canellales)
Čeleď	winterovité (Winteraceae)
Rod	rozpylec (Drimys) J.R.Forst. & G.Forst., 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozpylec Drimys granadensis v Kostarice

Popis

Rozpylce jsou stálezelené, aromatické keře nebo nevelké stromy s tuhými, střídavými, jednoduchými listy. Některé druhy rostou i jako epifyty. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, jednotlivé nebo uspořádané ve vrcholových okolících nebo svazečcích. Kališní lístky jsou v poupěti srostlé, později se rozdělují do 2 nebo 3 laloků. Koruna je bílá, složená ze 4 až 17 nebo i více lístků uspořádaných v 1 až 3 kruzích. Tyčinek je větší počet a mají dužnaté nitky. Gyneceum je složeno ze 3 až 12 (až 24) volných plodolistů. V každém plodolistu je 6 až 26 vajíček. Plodem je souplodí purpurových až černých bobulí.^[2]

• 
  Kvetoucí rozpylec Drimys andina
• 
  Květ rozpylce Drimys andina
• 
  Plody rozpylce lékařského

Rozšíření

Rod zahrnuje (v závislosti na taxonomickém pojetí) 5 až 7 druhů. Je rozšířen v Latinské Americe od jižního Mexika a Střední Ameriky po Patagonii. Druh Drimys confertifolia je endemit ostrovů Juan Fernandez západně od Chile.^[3]

V některých oblastech jsou rozpylce běžnou složkou vegetace, zejména ve středním a nejjižnějším Chile, brazilském státě Minas Gerais, Kolumbii a Kostarice. Nejčastěji se vyskytují v chladných, vlhkých, horských nebo temperátních lesích.^[3]

Ekologické interakce

Květy rozpylců jsou opylovány hmyzem, zejména mouchami, kterým nabízejí nektar ze žláz na prašnících i čnělkách a pyl.^[4][5] Květy Drimys brasiliensis jsou navštěvovány zejména brouky konzumujícími pyl.^[6]

Prehistorie

Fosílie přiřazované k rodu Drimys jsou známy ze starších třetihor z období paleocénu. Druh byl popsán jako †Drimys antarctica a byl nalezen na ostrovech u Antarktického poloostrova. Z Austrálie byl popsán druh †Drimys laevifolia eocenního stáří.^[7]

Taxonomie

Nejblíže příbuzné rody jsou Zygogynum (asi 45 druhů v Australasii) a Pseudowintera (4 druhy na Novém Zélandu). V minulosti byl rod pojímán šířeji a byly do něj řazeny i druhy Starého světa, dnes oddělované do samostatného rodu Tasmannia. Rozpylce jsou spolu s dalšími rody čeledi Winteraceae a druhem Degeneria vitiensis považovány za nejstarobylejší žijící krytosemenné rostliny. Starobylé znaky spočívají zejména v morfologii květních orgánů a anatomii vodivých pletiv. Tyčinky jsou ploché, s prašníkovou částí málo diferencovanou od nitky. Okraje plodolistů jsou dosud nedokonale srostlé. Počet květních částí je neustálený. Ve dřevu chybějí pravé cévy a jsou přítomny pouze cévice.^{[8][9][10][11]}

Zástupci

• rozpylec kopinatý (Drimys lanceolata)
• rozpylec lékařský (Drimys winteri)^[12]

Význam

Rozpylce mají význam zejména jako léčivé rostliny. Rozpylec lékařský je v Jižní Americe využíván při léčení pestré palety různých neduhů, mezi jinými horečky, vředů, rakoviny, bolestí a infekcí dýchacích cest.^[13] Kůra Drimys roraimensis má peprnou chuť a je v Latinské Americe používána při horečkách a bolestech hlavy či zubů.^[2] Rovněž kůra Drimys brasiliensis, druhu rozšířeného v Brazílii v oblasti Atlantického lesa, je lokálně využívána při kurdějích, horečkách a bolestech břicha a rovněž k aromatizaci jídla.^[14]