Rudolf Chotek

O stejnojmenném šlechtici a politikovi z 18. století (1706–1771) pojednává článek Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína.

Další významy jsou uvedeny na stránce Rudolf Chotek (rozcestník).

Hrabě Rudolf Karel Chotek, též Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína^[3] (23. června 1832 Praha^[4] – 1. října 1894 Gaaden^[5][6]), byl rakouský a český šlechtic z rodu Chotků z Chotkova a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Rudolf Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína
Rudolf Chotek
4. majitel chotkovského majorátu Veltrusy[pozn. 1]
Ve funkci: 24. prosince 1864 – 1. října 1894
Předchůdce	Jindřich Chotek z Chotkova
Nástupce	Emerich Chotek z Chotkova
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1871 – 1872[2]
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1867
Ve funkci: 1870 – 1872
Ve funkci: 1883 – 1890
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: ??? – 1894
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Str. konz. velkostatku
Narození	23. června 1832 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	1. října 1894 (ve věku 62 let) Gaaden Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Chotkovská hrobka v Nových Dvorech
Choť	I. (1858) Marie Terezie z Auerspergu (1837–1888) II. (1894) Klaudine Gudenus (1871–1949)
Rodiče	Jindřich Chotek z Chotkova (1802–1865) a Carlotta z Eltzu (1810–1862)
Děti	Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884)
Příbuzní	Ferdinand Chotek, Arnošt Chotek z Chotkova, Emerich Chotek a Karolina Isabelle Gräfin Chotek von Chotkowa und Wognin (sourozenci)
Profese	básník a politik
Commons	Rudolf von Chotek
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Portrét Rudolfa Chotka ze sbírek zámku Veltrusy

Pocházel ze starého českého rodu Chotků, narodil se jako nejstarší syn hraběte Jindřicha Chotka (1802–1864) a jeho manželky Karolíny Aloisie, rozené hraběnky z Eltzu (1810–1862). Působil jako velkostatkář.^[4] Patřily mu statky Veltrusy a Nové Dvory.^[6] Stál v čele mnoha korporací a spolků jako c. k. Vzájemně škody z ohně a krupobití pojišťující ústav, Pražsko-duchcovská dráha, Rakouská severozápadní dráha nebo Hospodářský spolek pro království České. Působil také coby okresní starosta ve Velvarech.^[6]

V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen do Českého zemského sněmu za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.^[7] Uspěl i v krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867. Odmítl ale převzít mandát.^[8] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.^[9] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883.^[10] Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1889.^[11] Rezignaci na mandát oznámil v květnu 1890.^[12] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.^[6][11]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.^[13] Od roku 1879 byl dědičným členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).^[6][14]

V posledních letech života se stáhl z veřejných a politických aktivit. Zemřel v říjnu 1894, raněn byv mrtvicí, v Gaadenu^[6] v Uhersku na panství svého tchána barona Gudenuse, jehož dceru si Chotek v roce 1894 vzal za manželku. Novomanželé odjeli v červnu 1894 do Uherska a plánovali se v srpnu vrátit na Nové Dvory do Čech. Pobyt se ale protáhl a v září hrabě Chotek onemocněl zápalem plic. Tělesné ostatky pak byly převezeny do Nových Dvorů, kde se potom konal pohřeb za velké účasti veřejnosti a předních českých šlechticů.^[3]