Rudolf Dominik

Rudolf Dominik, křtěný Rudolf Eduard (6. října 1889 Boskovice^[1] – 23. července 1951 Praha^[2]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Národní obec fašistickou. Byl také děkanem a profesorem správní vědy a správního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

prof. JUDr. Rudolf Dominik
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1935 – 1939
Děkan Právnické fakulty MU
Ve funkci: 1930 – 1931
Předchůdce	Jaroslav Kallab
Nástupce	Dobroslav Krejčí
Ve funkci: 1939 – 1940
Předchůdce	František Rouček
Nástupce	František Čáda
Stranická příslušnost
Členství	ČSDSD NOF SNJ Národní souručenství
Narození	6. října 1889 nebo 6. září 1890 Boskovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. července 1951 Praha Československo Československo
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	pedagog, právník, soudce, vysokoškolský učitel a politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Rudolf Dominik se narodil v Boskovicích v rodině c.k. berního adjunkta Rudolfa Dominika a jeho ženy Anny rodem Hádrové z Letovic.^[1] Profesí byl univerzitní profesor a zastával i akademické posty. V letech 1930–1931 a 1939–1940 byl děkanem právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.^[3] Podle údajů z roku 1935 bydlel v Brně-Žabovřeskách.^[4] Ve volbách rektora Masarykovy univerzity pro akademický rok 1939/1940 pro svou politickou orientaci neuspěl, místo něj byl znovu zvolen Arne Novák.^[2]

V době procesu s Radolou Gajdou (kvůli takzvanému Židenickému puči v roce 1933) byl přísedícím soudu. Na protest proti nátlaku na vedení soudu ze strany sociálních demokratů přestoupil po skončení procesu ze sociální demokracie do Národní obce fašistické.^[5] Za Národní obec fašistickou se pak v parlamentních volbách v roce 1935 stal poslancem Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 1939,^[6] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty.^[7]

Po válce byl za zločiny proti státu odsouzen k těžkému žaláři na dva roky a k pozbytí občanských práv (volební právo, veřejné funkce a akademické hodnosti) na deset let.^[2]

Dílo

• Poměr mezi státem a náboženskými společnostmi a jeho budoucí úprava v Českoslov. republice (1919) ^[8]
• Správní právo – část zvláštní (1920) ^[9]
• Základy správního práva (1922) – studijní příručka pro posluchače práv, Část zvláštní: Jednotlivé obory vnitřní státní správy ^[10]
• Obecný zákoník obchodní platný v historických zemích Československé republiky (1927) – se zákony úvodními, zejména zákonem ze dne 17. prosince 1862 č. 1 ř. z. ex 1863: Předpisy o obchodním rejstříku, o akciových společnostech a o železniční dopravě ^[11]
• Nástin československého práva bankovního a bursovního (1929) ^[12]
• Samospráva vysokých škol a její reforma (1936) ^[13]

Překlady a spoluautorská vydání

• Grundriss des čechoslovakischen Verwaltungsrechtes (1922) ^[14]
• Soustava občanského práva (1922) ^[15]